Jan Drozd: O třech kamarádech
Patnáctý březen 1939 zůstává jedním z neblahých dat českých dějin, dnem, kdy se naplnila Mnichovská dohoda, a do Prahy vstoupila německá vojska.
Povídka Jana Drozda O třech kamarádech staví doprostřed dramatických událostí mladého muže Jana Korce. Příběh začíná ránem v kopřivnické Tatře, ale postupně se v retrospektivě vrací až ke dnům mobilizace a následného ústupu. Co se stane, kdy kamarád má na sobě najednou uniformu okupační armády?
Jan Drozd (1914-2005)
Spisovatel, rozhlasový redaktor a pedagog Jan Drozd prožil dětství nedaleko Čopu na Zakarpatské Ukrajině, ke které měl celý svůj život silný citový vztah. Studoval v Mukačevě a Užhorodě a působil jako učitel v karpatských horách v Kušnici, ve škole, kterou navštěvovaly především židovské děti. Stojí za zmínku, že hned po roce 1989, téměř po šedesáti letech, přijeli jeho bývalí žáci, aby svého učitele pozvali na návštěvu do Izraele.
Po návratu na Valašsko, odkud pocházel, učil na školách Hodslavicích a Zubří a později se s rodinou odstěhoval na sever Moravy. Od roku 1955 žil Jan Drozd v Ostravě, kde vedl literárně-dramatickou redakci ostravského studia Čs. rozhlasu. Po okupaci však musel z rozhlasu odejít a živil se jako závozník. Protože striktně odmítl nabídku spolupráce s StB, teprve krátce před odchodem do důchodu mohl znovu učit na základní škole.
Jan Drozd
Spisovatel, rozhlasový redaktor a pedagog prožil dětství nedaleko Čopu na Zakarpatské Ukrajině, ke které měl celý svůj život silný citový vztah.
Drozdova románová prvotina Sedláci z velkého dvora vyšla v roce 1947, získala výroční cenu Evropského literárního klubu a dočkala se také rozhlasové dramatizace. Další román, pojmenovaný Země kvasí, však na počátku padesátých let už vyjít nesměl, stejně jako kniha Člověk pro jeden život, jejíž sazba byla rozmetána. Zásluhou spisovatele Oty Filipa se ale podařilo rukopis dostat za hranice a román vyšel ve Švýcarsku pod názvem Emauzy, jako autor byl uveden Jan Pastor.
Teprve po roce 1989 mohl Jan Drozd znovu oficiálně publikovat. Kromě zmíněného románu Člověk pro jeden život vyšla kniha Pohřbívání živých, o událostech z roku 1968, a také pozoruhodná sbírka prozaických balad Smutek z milování.
V posledním období svého života se Drozd věnoval především bezručovské problematice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
