Ján Kollár podporoval panslavismus. Jeho tvorba měla zásadní vliv i na dění v Čechách
Jeden z buditelů, kteří jsou nejvíce spojeni s národním obrozením. Kollár se narodil roku 1793 na středním Slovensku, vystudoval gymnázium a později evangelické lyceum v Bratislavě.
Při stipendijním pobytu v německé Jeně poznal svou pozdější manželku Frederiku, se kterou nakonec přesídlili do Budapešti. Ján Kollár podporoval panslavismus, tedy myšlenku sjednocení všech slovanských národů.
Během života v Uhrách a později ve Vídni udržoval blízký kontakt s tamními Slováky a podněcoval jejich národní cítění, i když slovenštinu jako samostatný jazyk nepodporoval.
Své myšlenky Kollár vložil i do literárního díla. Asi nejznámější je jeho básnická skladba Slávy dcera vydaná v roce 1824. Hlavní hrdina postupně prochází země, kde žijí Slované a oslavuje jejich statečnost i krásu jejich zemí.
Pro dnešní čtenáře je Slávy dcera už těžko stravitelná, je psaná archaickým jazykem a obsahuje mnoho dobových narážek. V počátcích Národního obrození měla však zásadní vliv i na dění v Čechách, a tak není divu, že její autor Ján Kollár je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
