Doc. PhDr. Jana VojtíškováPh.D.

Několik našich setkání bylo věnováno moru, obávané nemoci, na kterou v minulosti scházel účinný lék a s níž se během svého života musel několikrát setkat každý člověk.

V několika posledních setkáních jsme se zaměřili na průběh morové epidemie z roku 1599, při níž podle ověřeného dobového svědectví zemřelo kolem 4500 lidí.

Milí posluchači, morová epidemie z roku 1599 nejen že výrazně zredukovala počet hradeckého obyvatelstva, ale významně zasáhla i jeho intelektuální řady.

Až někdy půjdete uličkou mezi katedrálou sv. Ducha a Bílou věží, povšimněte si na zdi katedrály druhotně umístěného náhrobku ženy znázorněné se dvěma malými dětmi.

Opět se dotkneme moru z roku 1599. Zpráva o morové epidemii byla připsána k morové písni, kterou písař Tobiáš Dačický složil po pohřbu hradeckého primase Martina Cejpa.

Milí posluchači, v minulých Hradeckých minutách jsme si začali povídat o morových nákazách, jimiž bylo postihováno v minulosti hradecké obyvatelstvo.

Počet hradeckých předbělohorských hřbitovů dokládá, že Hradec Králové byl na poměry předbělohorských měst v Čechách skutečně hojně osídlen.

Jak jsme již několikrát upozornili, Hradec patřil zejména ve středověku a v době předbělohorské, tedy před třicetiletou válkou, k největším městům v Čechách.

Naposledy jsme nahlédli do historie hradeckých středověkých špitálů a slíbili si, že se podíváme na jejich fungování. Je příznačné, že všechny špitály ležely za hradbami.

Řekne-li dnes někdo slovo špitál, všichni si nepochybně představí nemocniční zařízení. Věděli byste ale, co toto slovo znamenalo v minulosti?