Javory rozezvučely Studio 1. V sále nebyl nikdo, kdo by se nenechal unést
Javory sourozenců Ulrychových rozezvučely ostravské studio Českého rozhlasu. Koncert kapela odehrála v klasické sestavě s houslemi, cimbálem, akustickou a basovou kytarou.
Muzikanti publiku opět předvedli, že big beat a moravský folklor k sobě mohou mít blíž než se by se zdálo. Kromě známých písní zahráli i takové, které zatím na mnoha koncertech nezazněly (VIDEO ZÁZNAM KONCERTU najdete na konci článku, AUDIO ZÁZNAM - viz odkaz 'Přehrajte si celý příspěvek').
„Pro nás je velmi příjemné zjištění, že na nás lidé nechodí jenom kvůli těm starým hitům, ale my jim zahrajeme třeba písničku, kterou absolutně nemohli slyšet z rozhlasu nebo jakkoli ji těžko můžou znát a ti lidé reagují bezvadně,“ říká Petr Ulrych.
Melancholická, ale i radostná, taková byla atmosféra koncertu. V zaplněném sále nebyl nikdo, kdo by se nenechal hudbou unést.
„Ulrychovci to je naše krevní skupina a vždycky si tak trošku popláčeme. Ale štěstím. To je taková nádherná a opravdová muzika,“ popisuje paní Marie Kozáková. „Mne to nadchlo a asi ani nemám slova, abych to vypověděl,“ dodal manžel, pan Jaroslav.
Ostravský divák je podle sourozenců Ulrychových dobrým posluchačem. „Je velice spontánní a milý. A my takové diváky asi většinou máme. Doufám, že si to nenalhávám,“ říká Hana Ulrychová. „Ostraváci jsou spontánnější, bych řekl,“ dodává k tomu Petr Ulrych.
Atmosféra v sále tomu odpovídala.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






