Jeřabiny

6. listopad 2003

Zralé oranžově červené plody jeřabiny jsou typickou ozdobou podzimních alejí, parků a lesů. Výrazná barva plodů přitahuje ptáky, kteří v nich nacházejí bohatý zdroj vitaminů a cukrů. A pokud jste se někdy na plod jeřábu podívali zblízka a připomínal vám jablíčko, ta podoba byla na místě - jeřabiny patří stejně jako jablka, hrušky, mišpule nebo kdoule mezi malvice.

Plody jeřábu sbíráme v říjnu a listopadu a rychle je sušíme, aby neztratily barvu. Chutnají hořce a trpce, ale příjemně voní. Plody jeřábu obsahují organické kyseliny, především kyselinu askorbovou, jablečnou a citrónovou, cukry, třísloviny, pektin, karotenoidy, vitamin C, kterého v nich najdeme asi dvakrát více než v citronech, dále silici a flavonoidy. Semena obsahují olej a jedovatý amygdalin. Ten je obsažen i v listech. Plody se používají k regulaci střevních pochodů, způsobují vydatnější vylučování žluče a zrychlují střevní peristaltiku. Droga má močopudný účinek, působí na vylučování písku a drobných kamínků. Dále se používá při onemocněních souvisejících s nedostatkem vitaminu C. Macerát, tedy studený výluh z plodů, dokáže zastavit dlouhotrvající mírný průjem. Rozhodně bychom neměli pojídat jeřabiny ve velkém. Látky v nich obsažené mohou vyvolat dráždění sliznice žaludku a střev, způsobit zánět, zvracení nebo průjmy. Poměr jedovatých látek klesá sušením nebo při tepelném zpracování. Vědci v poslední době objevili v plodech a květech jeřábu fytoestrogeny, látky podobné ženským hormonům, které stimulují organismus k vlastní hormonální činnosti. Mají výborné účinky proti klimakterickým a menstruačním potížím. Z květů jeřabin se připravuje koupel nohou nebo rukou, u dětí pak celková koupel při mírných formách atopického ekzému. Květ se sbírá v plném rozkvětu. Jeřáb ptačí je strom, který dorůstá do výšky až 12 metrů a dožívá se až 120 let. Plody se na stromu objevují v 10. až 15. roce. Roste v celé Evropě kromě nejjižnějších oblastí, na Sibiři a Malé Asii. Často se používá k výsadbám ve městě, protože je nenáročný a dobře snáší znečištěné ovzduší. Vědecké jméno jeřábu sorbus je odvozeno buď od latinského sorbere, což znamená jíst, srkat, nebo z arabského sorbet - jeřabina či dokonce z keltského sor neboli kyselý, trpký. Druhové jméno aucuparia souvisí s chytáním ptáků, protože jeřabin se už odnepaměti užívalo jako vnadidla při lovu. Dříve lidé jeřabiny sušili pro další potřebu přímo na slunci nebo je nakládali. Staří Řekové oceňovali jeřáb jako léčivou rostlinu. Později se jeřáb doporučoval pro mírnění bolestí při nemoci ledvin. Jeřáb byl zasvěcen germánskému bohu hromu Odinovi. Keltští sedláci poklepávali jeřábovou větvičkou hřbet telátka při jeho křtu. Pak větvičku ozdobenou stuhou a vaječnými skořápkami zavěsili nad dveře stáje, aby chránila před nemocemi. Král Karel Veliký nařídil výsadbu jeřábu v 9. století. O jeřábu se zmiňuje řada botaniků. Uvádějí, že jeho dřevo se dobře lakuje a je vhodné pro truhláře, soustružníky a kartáčníky. Jeřabiny sloužily především jako projímadlo, z plodů se pálila kořalka a vyráběl ocet. Silná pálenka se tradičně užívala na Slovensku při střevních onemocněních. V lidovém léčitelství se dodnes používá jako prostředek při plicních onemocněních. Něco na zub Ze sladkých jeřabin se dá připravit nejen víno a likéry, ale i pálenka jeřabinka, dají se zavařovat na způsob brusinek, jeřabiny se dají sušit na čaj, kandovat, nebo zpracovávat na mošt, kompoty či zavařeniny. Pokud se rozhodneme pro jeřabinovou marmeládu, můžeme jeřabiny zpracovávat buď samotné, nebo třeba s jablky. Jeřabiny si můžeme připravit i na způsob brusinek jako přílohu k masitým pokrmům. Kompot potom můžeme využít i do chutného drůbežího salátu. Na nepravou brusinkovou zavařeninu si připravte 1kg jeřabin, 800g pískového cukru a kousek celé skořice. Očištěné jeřabiny spaříme vroucí vodou a necháme krátce povařit. Potom je slijeme, vložíme do kastrolu, trochu podlijeme, přidáme skořici a zasypeme cukrem. Zahříváme na mírném ohni, dokud se cukr nerozpustí. Pak prudce vaříme asi 5 minut a utvořenou pěnu sbíráme. Horké jeřabiny plníme do předehřátých sklenic, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Pořádáte večírek, na který přijde hodně lidí, a nevíte, čím je pohostit? Připravte jim mísu dobrého drůbežího salátu. Potřebujeme na něj 300 g krůtích nebo kuřecích prsíček, olej, asi 100 g majonézy, 100 g jogurtu, hlávkový salát, kompotovaný ananas, čerstvé nebo kompotované broskve, zavařeninu z jeřabin, sůl a cukr. Kuřecí prsíčka mírně naklepeme, osolíme, pokapeme olejem. Asi po 2 hodinách mírně opečeme. Vychladlá prsa krájíme na kostky. Smícháme lehce s krájeným ananasem a broskví. Do mísy nebo skleniček dáme jemně nakrájený hlávkový salát, jeřabiny, prsíčka s ovocem a potom přelijeme zálivkou z majonézy a jogurtu, ochucené cukrem. Zdobíme ovocem.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.