Kdo za to může

Tato otřesná zpráva by zřejmě dříve nebo později přišla tak jako tak. Ve svých všednodenních starostech jsme stejní jako Němci, Japonci nebo Američané. I když si asi řada z nás myslí, že lidé se tam mají lépe, řeší jiné problémy. Ale všude tam chodí děti do školy, dospělí do práce, společně tráví volný čas, navštěvují divadla a kina, koukají na televizi. Na rozdíl od Američanů jsou ale Češi svým způsobem mírnější a pomalejší. Zkušenost s minulostí? Možná. Všichni jsou otřeseni, všichni se diví, jak mohl klidný, tichý a nenápadný mladík něco takového udělat. A zrovna na tom mi nic překvapujícího nepřijde. V celé řadě dalších podobných případů totiž útočil na pohled tichý, klidný a nenápadný student, o kterém v podstatě nikdo nic nevěděl. Řadový výtržník se vybíjí průběžně, nic se v něm nehromadí. Také učitel s ním jako s výtržníkem jedná. Potencionálně s nějakým útokem i počítá, a tak se podle toho také chová. U člověka, který je dlouhodobě "v klidu", spíše ne. Tiché a klidné typy v sobě stresy hromadí. A pak jednoho dne - k výbuchu stačí maličkost. Ale to je spíše asi otázka pro psychology, psychiatry. Na druhou stranu by možná právě oni mohli poradit, co dělat, aby k podobným incidentům nedocházelo. Přitom si však myslím, že odpověď všichni známe. Více se svými nejbližšími komunikovat. Ať už jsou to děti nebo dospělí. Více si vzájemně naslouchat a nemyslet jenom na sebe.