Kníže Rostislav rozšířil území Velké Moravy bez porážky. Nakonec ho zajal vlastní synovec a vydal Frankům

Na knížecí stolec mu dopomohl panovník východofranské říše Ludvík Němec, který očekával, že Rostislav bude poslušný chráněnec, či dokonce vazal. Mladý kníže se však rozhodl z vlivu Ludvíka Němce vymanit, a tak s jeho říší přerušil všechny styky a vyhnal ze země latinské kněze.

Následovaly boje mezi oběma říšemi, kníže Rostislav však nikdy neprohrál. Naopak se mu podařilo území Velké Moravy rozšířit. U papeže neuspěl s žádostí o nové duchovenstvo, a tak se obrátil se stejnou prosbou na byzantského císaře Michala III. Výsledkem byl příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří položili základy křesťanství ve střední Evropě.

Vláda knížete Rostislava skončila roku 870, kdy ho synovec Svatopluk zajal a vydal Frankům. Ludvík Němec se mu pomstil tím, že ho nechal oslepit a uvěznit. Dožil v některém z bavorských klášterů, kde také zemřel. Pravoslavná církev ho v roce 1994 prohlásila za svatého.