Kopřiva dvoudomá
Jestliže můžeme o některé bylině s čistým svědomím říct, že jde o všelék, pak to určitě bude kopřiva. Zelená plevelná žahavka roste podél cest, na březích řek a potoků. Člověka doprovází na všech světadílech a na všech světadílech dokazuje své léčivé schopnosti.
Z kopřivy sbíráme celou nať a taky kořen. Nikdy bychom přitom neměli zapomínat na rukavice, protože reakce na kůži může být dost nepříjemná. Nejdůležitější látkou obsaženou v kopřivě je chlorofyl listů, který má protizánětlivý a hojivý účinek, urychluje zcelování ran. Kromě toho chlorofyl působí povzbudivě na metabolismus. Z dalších obsahových látek je to kyselina křemičitá, působící močopudně, třísloviny s protikrvácivým účinkem a látky snižující hladinu krevního cukru i vysoký krevní tlak. Díku antiseptickému působení se kopřiva používá jako pomocný lék při zánětech dýchacích a močových cest. Lidoví léčitelé ji hojně ordinují k léčbě chudokrevnosti, při trávicích obtížích a jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky. Zanedbatelný není ani poměrně vysoký obsah vitamínu C, který obohatí jarní jídelníček. Kopřiva se používá také zevně, hlavně při problémech s padajícími a nadměrně se mastícími vlasy. Kopřiva bývá součástí jarních bylinných kúr, protože, jak se lidově říká, čistí krev. V jarních měsících by ji měly více užívat především děti pro vysoký obsah minerálů a vitamínů. Má vliv na krvetvorbu, povzbuzuje kostní dřeň. Vhodné je používání kopřivy i v prevenci u zdravých lidí, u těžce pracujících, při velkém psychickém zatížení a při vyčerpání u dlouhodobě nemocných pacientů. Dříve se lidé čerstvou kopřivou šlehali, aby netrpěli revmatismem a bolestmi kloubů. Nepříjemné pálení způsobené žahavými výměšky z chloupků chladíme vodou. Kopřiva dvoudomá se v minulosti používala jako přadná rostlina. Její užívání je doloženo už od doby bronzové a v některých oblastech se zachovalo až do 20. století. Herečka a spisovatelka Ljuba Skořepová, která je známa i svými bylinkářskými radami, doporučuje jarní kúru ze za studena vyluhované kopřivové šťávy. Ta se popíjí každé ráno po dobu tří týdnů a dokáže prý zázraky. Kopřiva je rostlina s bohatou historií, opředená mnoha pověstmi. Staří Římané si šlehali revmatické klouby svazkem kopřiv, a aby se zahřáli, přikládali si drcené kopřivy přímo na tělo. To u nás byla odpradávna dávána do souvislostí s tajemnými silami. Věřilo se například, že dokáže odehnat zlé duchy a čarodějnice. Proto se přidávala dobytku do píce, aby ho ochránila před působením zlých sil. Kopřiva zakopaná v rohu čerstvě zoraného pole ho chránila před housenkami a všetečným ptactvem. Kopřiva bývala taky spolehlivým ukazatelem smrti. Pokud si totiž lidé nebyli jisti, jestli někdo skutečně zemřel, přiložili na jeho kůži čerstvou kopřivu. Kůže domněle zesnulého zčervenala. Zabránilo se tak pohřbení zaživa. Něco na zub Kopřiva bývala oblíbenou bylinou našich předků. Nejenže byla významným doplňkem ve stravě mladé drůbeže v domácích chovech, nechyběla ani na jídelníčku lidském. A protože Velikonoce klepou na dveře, nemůžeme zapomenout na jarní nádivku, v níž kopřiva nesměla chybět. My si v naší přírodní kuchyni připravíme telecí s velikonoční nádivkou a k němu zdravý bylinkový chléb. Začneme chlebem, protože jeho příprava zabere delší dobu. Budeme potřebovat 2 decilitry hrubé mouky, 0,5 decilitru mletých burských oříšků, 1 lžíci mletých vlašských ořechů, 2 lžíce jemně nasekaných kopřivových listů, 0,5 decilitru jemně nasekaných sušených švestek, špetku soli a vodu. Všechny přísady smícháme s vodou, aby vzniklo husté těsto. Necháme ho asi hodinu odpočinout při pokojové teplotě a během té doby ho dvakrát až třikrát prohněteme. Nakonec těsto rozválíme na plát silný asi 0,5 centimetru a v mírně rozehřáté troubě necháme sušit, dokud těsto nezkřehne. Kopřivový chléb je výborný na pročištění střev a při pálení žáhy. Na velikonoční pečínku potřebujeme 1,5 kg telecího masa, 50 g prorostlé slaniny, 2-4 stroužky česneku, sůl, pepř, kmín a grilovací koření, na nádivku větší misku kopřiv, 200 g vařeného uzeného masa, 4 vejce, 3 housky, 1 lžíci sekané petrželky, 50 ml mléka a 1 lžičku kari. Do masa vyřízneme kapsu, osolíme a opepříme. Připravíme nádivku z usekaných kopřiv a masa, vajec ušlehaných s trochou mléka a housek nakrájených na kostičky. Přidáme petrželku, kari a dobře promícháme. Do připraveného masa vložíme nádivku, uzavřeme a vložíme do pekáče. Přidáme slaninu, česnek a posypeme kmínem a grilovacím kořením. Podlijeme vodou, přiklopíme a pomalu pečeme, občas podléváme a přeléváme vypečenou šťávou. Dopékáme bez pokličky do červena.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka