Kosmická hlídka na jihočeské Kleti

23. červenec 2023

Dvě nenápadné kopule kousek od vysílače a horské chaty na vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova tvoří součást první linie obrany planety Země. Za příznivého počasí, zdejší astronomové pomáhají zpřesňovat dráhy těles, které se přibližují k naší planetě a které by se s ní mohly srazit. Třeba v březnu 2022 odtud sledovali objekt označený jako 2022 EB5, který o pouhých 12 a půl minuty později shořel nad Severním ledovým oceánem. Naštěstí nepředstavoval žádné nebezpečí.

Observatoř Kleť, která je pobočkou Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, patří mezi ty nejaktivnějších kosmické hlídky na celém světě. Každý rok zde proměří polohy stovek meziplanetárních těles, a navíc se jim občas do zorného pole připlete i něco dosud neznámého. Na svém kontě tak mají více než tisíc potvrzených objevů planetek a čtyři komety.

Dalekohled KLENOT kterým se pozorují mimozemská tělesa která by se mohla s naší planetou srazit

Kromě umu a píle zdejších astronomů je základem úspěchu dvojice velkých astronomických dalekohledů. Jeden z nich je skutečný KLENOT, což je anglická zkratka KLEt' Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope, v překladu Kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.

Jde o jeden z nejmodernějších a druhý největší dalekohled v České republice o průměru hlavního zrcadla (tedy objektivu) 106 centimetrů, který dokáže sledovat objekty zhruba milionkrát slabší, než jsou nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem.

Na Kleti byla pozorována celá plejáda podivuhodných objektů. Nejmenší odtud stopované těleso mělo velikost pouhé tři metry, nejmenší zde objevené asi 20 metrů. V roce 1994 místní astronomové přispěli ke zpřesnění dráhy fragmentů komety Shoemaker-Levy 9, která se v červenci 1994 srazila s planetou Jupiter.

Jiří Kokmotos, Jiří Dušek a astronomové Jana Tichá a zády sedící Miloš Tichý při vysílání z Kletě

V říjnu 2008 spolusledovali asi tři metry veliký meziplanetární „balvan“, který následně proletěl coby meteor zemskou atmosférou, aby byl jeho zbytek v podobě tzv. meteoritu nalezen v severním Súdánu.  A pozornosti jim neunikly dva mezihvězdní tuláci označovaní jako 1I/’Omuamu a 2I/Borisov.

Zmínit musíme i kometu 196P/Tichý, kterou nalezl kleťský astronom Miloš Tichý v noci z 22. na 23. října 2000. Patří do Jupiterovy rodiny komet, kolem Slunce oběhne jednou za 7,3 roku mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Jde o první kometu objevenou v České republice, přičemž za posledních sto let byly při pohledu z českého území nalezeny pouze čtyři další vlasatice (všechny z Kletě). Na ostatní čeští a moravští astronomové narazili na zahraničí observatořích.

Astronovmé Jana Tichá a Miloš Tichý v pořadu Jiřích Duška a Kokmotose Sedmikrásky na nebi

Komety dostávají jména podle svých objevitelů. Naopak planetkám dávají jména jejich objevitelé. A opět je být na co hrdý. Většina „kleťských“ planetek se pohybuje mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Na seznamu jsou ale také tělesa křižují dráhu Země, přibližují se dráze Neptunu nebo mají synchronní oběh kolem Slunce s planetou Jupiter. Mnoho z nich přitom nese česká jména. Samozřejmostí jsou jihočeské vesnice, přírodní dominanty, ale také významné osobnosti české vědy, techniky i veřejného života.

Zdejší astronomové však mají smysl pro humor. Proto díky nim létají ve vesmíru komiksoví Asterix, Obelix, Panoramix, Idefix, neohrožený a nesmrtelný James Bond, brněnský Špilas nebo Vepřoknedlozelo. Mimochodem o jménech planetek rozhoduje komise Mezinárodní astronomické unie, které předsedá ředitelka kleťské observatoře Jana Tichá.

Dalekohled z veřejnosti přístupné kopule na kleťské observatoři

Pozorovatelnu na Kleti postavili v 50. letech minulého století nadšenci z Jihočeské astronomické společnosti pod vedením Viléma Erharta a Bohumila Polesného. Dostat se sem tehdy nebylo nic jednoduchého. Dnes ale můžete využít sedačkovou lanovku Krasetín – ta převýšení 383 metrů z Holubova na Kleť zvládne za pouhých patnáct minut.

Víte, že…

  • Kleť je s nadmořskou výškou 1084 nejvyšším místem Blanského lesa. Jelikož první písemná zmínka o ní pochází z roku 1263 – „mons Nakletti“ (ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep), představuje jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pojmenování české hory. Ostatně na vrcholu Kleti byly nalezeny stopy po velmi starém osídlení. Pomůcka při spřádání textilních vláken, ale také rozdělávání ohně, tzv. přeslen je drobným náznakem, že se zde mohla nacházet keltská pozorovatelna.

  • Kleťská observatoř je s nadmořskou výškou 1062 metrů nejvýše položená astronomická pozorovatelna v České republice. V jejím sousedství najdete Josefovu věž s horskou chatou a restaurací. Jako první kamenná rozhledna v Čechách byla vystavěna v letech 1822–1825 Josefem II. ze Schwarzenbergu. Vysoká je 20 metrů a za příznivého počasí nabízí rozhled až k Alpám, na Lipno či elektrárnu Temelín.

  • I když je Kleť jen pár kilometrů od Českého Krumlova a Českých Budějovic, pořád je zde velmi tmavá obloha. Všechna okolní města jsou totiž hluboko „dole“, vrchol se navíc často ocitá nad „dusivou čepicí“ inverze, takže zde bývá pěkné počasí častěji než jinde v České republice. Mezní hvězdná velikost při pohledu bez dalekohledu dosahuje 7 magnitud, je tu vidět desetkrát více hvězd než z jiných „tmavých“ míst České republiky. Patrná je samozřejmě Mléčná dráha, ale za bezměsíčné noci i galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy nebo galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku. A to je naprostá paráda!

Ostatně, zkuste to sami. Vyšlápněte na rozhlednu, dejte si zde něco dobrého k jídlu či pití, a pak se vydejte k observatoři. Zdejší astronomické dalekohledy totiž neslouží jen k vědeckým účelům, v letních měsících se na ně můžete přijít sami podívat.

KLENOT si sice prohlédnete jen z venku, ale ve druhé veřejnosti přístupné kopuli najdete dalekohled o průměru 57 centimetrů, s nímž sousedí největší čočkový dalekohled v České republice s třiceticentimetrovým objektivem. Nebeští průvodci vám odtud nejen ukážou Slunce a při troše štěstí i nějakou tu sluneční skvrnu, ale také popovídají o zdejší úžasné historii.

Horská chata s vysílačem na Kleti jen pár metrů odtud je observatoř, která pomáhá chránit palentu Zemi

Budete-li mít víc času, určitě se ubytujte na nedaleké chatě. Spát ale nechoďte. Obloha nad Kletí je totiž čarokrásná a jedna z nejtmavších v celé republice. Je posetá tisícovkami hvězd, mezi nimiž tamní kosmická hlídka pátrá po vetřelcích, kteří by nám výhled na tento svět mohly vzít.

KAM NA VÝLET

Kleťská naučná stezka

Na pouhých pěti kilometrech přibližuje přírodní bohatství hory – Hejdlovský potok, Horní Luka, místní rostliny a živočichy, samostatné zastavení je věnováno mravencům a samozřejmě observatoři.

Sluneční hodiny

Nedaleko kleťské rozhledny vznikla v roce 1974 podle návrhu architekta P. Peška čtveřice hodin (polární jižní, polární prstencové, východní a západní) ukazující čas po celý den a celý rok. Navíc jsou doplněny dvěma tabulkami – se dny vstupu do jednotlivých znamení a odchylkami středního času od slunečního.

Český Krumlov

V Českém Krumlově na jižním průčelí hotelu Růže najdete „sluneční orloj“. Kromě pravého místního slunečního času ukazují i datum (znamení zvěrokruhu), dobu trvání dne, čas uplynuvší od východu a zbývající do západu Slunce. Hodiny také zdobí řada latinských nápisů, z nich mj. vyplývá, že vznikly před rokem 1600. Ve městě je také Muzeum vltavínů, které vznikly při dopadu planetky o průměru zhruba jeden kilometr do oblasti mezi dnešním Norimberkem, Stuttgartem a Mnichovem. Před 15 miliony roky, kdy ke katastrofě došlo, ale ještě žádná vesmírná hlídka podobná té kleťské nebyla.

autoři: Jiří Kokmotos , Jiří Dušek

Související