Kovářova kobyla chodí bosa

Kovářova kobyla chodí bosa. Toto rčení člověka napadne, když slyší, že se zřítilo sídlo stavební firmy. V Ostravě takových stavebních firem není moc, protože ona velká, která před lety nadělala jmění na prodeji polského uhlí, je postupně skupovala nebo vytlačovala z trhu. Zřícená budova není pro stavební společnost nejlepší reklamou. Kdo si nechá postavit dům od někoho, jehož vlastní stavba, v tomto případě rekonstrukce, si jen tak zničehonic spadne? Na druhou stranu jde možná o tvorbu vizitky poctivého řemeslníka, který dnem i nocí pracuje na zadaných zakázkách a na nic jiného, včetně údržby vlastního majetku, nemá čas. Natož aby myslel na ulití stavebního materiálu nakoupeného z městské kasy. Ano z městské. Jméno firmy, kterou v pátek postihla havárie, jež naštěstí a shodou dobrých okolností neznamenala ani jednu oběť, je nejčastěji vidět na cedulích městských zakázek. Ona a její dceřinné společnosti vyhrávají jednu veřejnou soutěž za druhou, až z toho občan začíná mít pocit, že tady něco smrdí. Firma na svých webových stránkách s hrdostí oznamuje, že je nositelem prestižního celonárodního titulu Stavba roku za předělávku plynárenské budovy. O pádu vlastního sídla ani slovo, ale v tom ji předběhla média, která se o pád kanceláří zajímala. Dokonce zazněla úvaha, kolik nepohodlných papírů se ztratilo v suti. Ale to jsou jen nepodložené domněnky. Stejně jako ta, že kancelářskou budovu v centru města zničili teroristé. Ale co my víme, na každém šprochu…