Kozlík lékařský

Kozlíku lékařskému se lidově říká baldrián, kozelec nebo odolen. Z jeho kořene vystupuje mnoho kulatých oddenků, z kterých se šíří typický pach. Rostlině se dříve také říkalo kočičí kořen, protože je známo, že pach kořenů láká kočky. Toho lze využít, pokud chceme kočky naučit vykonávat potřebu na určitém místě. Rostlina je zvláštní tím, že má nesouměrné květy, které se v přírodě vyskytují jen zřídka. Pro léčivé vlastnosti se sbírá kořen s oddenky, které obsahují éterický olej s jeho hlavní součástí kyselinou valeriánovou. Kozlík má uklidňující a uvolňující účinky. Běžně se podává při zvýšeném nervovém podráždění, vyčerpanosti, strachu, poruchách srdeční činnosti vycházejících z psychického přetíženích, poruchách funkce srdce a cév, nespavosti z podráždění. Pomáhá také při bolestech hlavy cévního původu. Schopnosti uvolňovat křeče se využívá při trávicích potížích a v klimakteriu. Výtažek z kořenů má také schopnost snižovat pocení. Uklidňujících účinků se využívá k potlačení bolesti. Působí také proti hlístům. Kozlík patří stále k nejdůležitějším přírodním lékům. Nejčastější formou jsou valeriánové kapky. Vyrábějí se stejně jako kozlíkový prášek ze sušeného kořene. Z čerstvého kořene se naopak vyrábí takzvané baldriánové mazání. Dříve se používal kozlík i proti horečce a dokonce i proti epilepsii. Ve středověku byl pokládán za univerzální lék téměř proti všem chorobách a také proti uřknutí. Vznik takových pověr je pochopitelný, protože nejen snižuje vzrušení a působí příznivě na centrální nervový systém, ale uvolňuje i svalové napětí. Tím uvolňuje pocity svírání až křečí, které se v dřívějších časech pokládaly za následek uřknutí a zlých kouzel. Býval také součástí nápojů lásky. Bylina měla ochraňovat od blesků a uhranutí. Američtí indiáni používali bylinu k léčbě ochrnutých končetin a epilepsie. Kozlík napomáhá odstraňovat obavy. Je proto vhodný pro lidi zavalené strachem, naplněné hrůzou a jedince, kteří mají sklony řešit problémy povzbuzujícími prostředky. Bylina dodává odvahu a životní sílu, pomáhá nalézt rovnováhu mezi myslí a emocemi, vnáší mezi ně určitou harmonii. A jedno doporučení kouzelníků: máte-li pocit strachu z temnot a zlých sil či nepopsatelné tísně, připravte si odvar z kořene kozlíku nebo naplňte malý polštářek touto bylinou a vložte jej pod polštář. Něco na zub Z kořene kozlíku lékařského si toho k jídlu moc neuvaříme, protože jeho chuť našim gurmánským buňkám právě nevoní. Ovšem čerstvě vylisovanou šťávu z kořene smíchanou se šťávami z kysaného zelí, ovoce nebo zeleniny můžeme užívat jako součást čistící jarní kúry. Na povzbuzení se doporučuje směs kořene kozlíku, šípků, natě levandule, květu lípy a natě řebříčku ve stejném poměru. Tři lžičky této směsi se svaří ve třech šálcích vody a scedí. Voňavý čaj popíjíme kdykoli během dne. Vůně levandule nám připomene rozlehlé pláně sladké Provence. Čaj můžeme dosladit medem. Kořenem kozlíku lékařského se upravuje i chuť medovina. Kromě něj se do ní přidává skořice, hřebíček, zázvor, čerstvá celerová nať, bobule jalovce, vanilkové lusky, máta peprná, růžové okvětní plátky, šípky, citrónová nebo pomerančová kůra. Byliny a plody se přidávají v různých kombinacích nebo jednotlivě. Přísady se vloží do malého sáčku, vaří se v malém množství medoviny a odvar se vlije co lahve. Ohřátou medovinu ale můžete popíjet i bez dochucovadel. Výrazná sladká chuť a vůně vás určitě vtáhne do rozkvetlé přírody.