Lékořice lysá

Lékořice neboli sladké dřevo je uklidňující prostředek na zažívání, vhodný při žaludečních vředech i při průjmech. Podporuje trávení. Má protizánětlivé schopnosti, protože podporuje tvorbu některých hormonů. Usnadňuje vykašlávání, proto ji lékaři doporučují pacientům s úporným kašlem. Naopak lidé s vysokým krevním tlakem by se jí měli raději vyhýbat. Šťáva z rozvětveného kořene obsahuje sladký glycyrhizin, silice, třísloviny a flavonoidy. Extrakty z kořene lékořice se používají při léčbě dvanácterníkových vředů. Kořen bývá součástí nejrůznějších čajových směsí, zejména určených proti kašli a používaných při žaludečních a zažívacích potížích. V lidovém léčitelství se nejvíce používá jako prostředek proti kašli a chrapotu, dále při zácpě a revmatismu. Účinné látky mají vliv na hospodaření vodou a minerály v těle. Léčitelé ji doporučují také jako účinný prostředek při různých otravách. Lékořice roste i u nás. Dříve se ve velkém pěstovala na jižní Moravě. Pochází původně z východního Středomoří, ale v našich zemích se hojně pěstovala od 16. století až do druhé poloviny století devatenáctého. Medicína zná sladký kořen nejméně čtyři tisíciletí. Číňané si ho cenili stejně jako ženšenu a dávali mu jména jako sladká rostlina, oživující tráva, překrásná rostlina nebo praotec bylin. Kořeny lékořice doprovázely na poslední cestě egyptské faraóny, sladkými kořeny byli vybaveni i pěšáci vojska Alexandra Velikého. Antičtí lékaři považovali lékořici za výborný lék proti kašli, nachlazení i proti nejrůznějším katarům. V době vlády anglické královny Alžběty I. se pěstování lékořice rozšířilo. Obyvatelé severoamerického kontinentu používali několik druhů lékořice. Kmen Siouxů používal zápar z listů při bolesti uší. Dětem, které trpěly horečkami, se podával zápar z kořenů. Při bolestech zubů Siouxové žvýkali lékořicový kořen. Kořen také používali při léčbě koní. Lékořice je podle kouzelníků temným a tajemným kořenem. Je spojován s vášní ve všech jejích podobách. Její síla je magická, ukrytá a těžce přístupná. Lékořice vyvolává rozpolcenost. Používá se při rituálech ochrany a lásky. Z jejího dřeva se vyráběly kouzelné hole. Něco na zub Kořeny lékořice, které jsou silné asi jako prst a dosahují délky až osmi metrů, se sklízejí na podzim. Omyjí se, oloupou, nastrouhají a nakonec se vyvaří ve vodě. Vznikne hustá černá tekutina, která se před ztuhnutím slije do nádob. Masa se dále zpracovává především v potravinářství a likérnictví. Používá se také při výrobě limonád a některých druhů piv. Do piva se přidávala proto, že zvyšuje pěnivost. Lékořicí se také upravuje chuť tabáku. Pokud si chcete vyrobit oblíbenou černou pochoutku pendrek, není nic jednoduššího. Jedná se o zahuštěný a upravený extrakt z kořene. Ten získáte tak, že kořen lékořice nakrájíte na drobné kousky, rozmačkáte a umelete v mlýnku. Získáte výtažek, který se vaří v měděném kotli, až získá hnědočernou barvu a zhoustne. Pendrek se dá ještě dochutit. K tomu si můžete uvařit dobrý čaj proti kašli z jednoho dílu kozlíku lékařského, jednoho dílu hrozinek, jednoho dílu anýzu a jednoho dílu kořene lékořice. To vše přelijte vodou a přiveďte k varu. Čaj si oslaďte medem. Když vám od kašle nepomůže, alespoň vám příjemně provoní dech.