Leopold Hilsner se k vraždě Anežky Hrůzové nikdy nepřiznal
V dubnu 1899 našli u lesa Březina, blízko Polné na Vysočině, zavražděnou dívku. Na rozdíl od jiných podobných případů se ale z této vraždy stala aféra.
1. dubna 1899 našli u lesa Březina, blízko Polné na Vysočině, zavražděnou dívku. Jmenovala se Anežka Hrůzová. Narozdíl od jiných podobných případů se ale z této vraždy stala aféra, která vyvolala v české společnosti nebývale silné emoce a také vlnu antisemitismu.
Hilsneriáda se jí říká proto, že ze zločinu byl obviněný Leopold Hilsner. Tento dvaadvacetiletý mladík měl v Polné špatnou pověst, nikdy nepracoval, potuloval se a žebral.
Na základě laických pozorování na místě činu se brzy roznesly fámy o židovské rituální vraždě. Hilsner byl Žid a na základě nepřímých důkazů dostal v prvním soudním procesu trest smrti. Do věci se však vložil profesor Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější první československý prezident. Pověsti o rituální vraždě odmítl a proces označil za atentát na rozum a lidskost. I přesto zněl verdikt revizního soudu stejně – trest smrti. Ten následně císař František Josef I. změnil na doživotí.
Leopold Hilsner si odseděl téměř 18 let, poté dostal milost. Dožil jako zlomený člověk ve Vídni. K vraždě Anežky Hrůzové se nikdy nepřiznal, a dodnes tak není jasné, jestli byl jejím vrahem Hilsner, nebo někdo jiný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
