Leoš Janáček čerpal i z moravských lidových písní. Znáte smutný důvod jeho bílých vlasů?
Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů 20. století se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech.
Že má nesporný hudební talent, se ukázalo, když se vydal do Prahy studovat varhanickou školu, zvládl totiž učivo všech tří ročníků za jeden rok. Další zkušenosti sbíral v Lipsku a ve Vídni, až nakonec zakotvil v Brně.
Inspiraci pro svou tvorbu čerpal mimo jiné i z moravských lidových písní, které sbíral. Některá jeho díla uspěla hned, jiná dosáhla uznání až po jeho smrti. Nejslavnější jsou asi jeho opery Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky.
Leoši Janáčkovi se také někdy říká lev s bílou hřívou, tak se ostatně jmenoval i životopisný film o něm. Důvod jeho bílé kštice je smutný, vlasy mu zbělely žalem nad smrtí milované dcery Olgy, která zemřela v jednadvaceti letech na tyfus.
Janáček dosáhl světového věhlasu a jeho díla zaznívají v nejprestižnějších operních domech. Jeho jméno také nese jediná umělecká vysoká škola na Moravě – Janáčkova akademie múzických umění v Brně, zkráceně JAMU. Pozor, neplést s džemem, jak upozorňoval jeden z jejích slavných absolventů Vladimír Menšík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka