Leoš Janáček čerpal i z moravských lidových písní. Znáte smutný důvod jeho bílých vlasů?

Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů 20. století se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech.

Že má nesporný hudební talent, se ukázalo, když se vydal do Prahy studovat varhanickou školu, zvládl totiž učivo všech tří ročníků za jeden rok. Další zkušenosti sbíral v Lipsku a ve Vídni, až nakonec zakotvil v Brně.

Inspiraci pro svou tvorbu čerpal mimo jiné i z moravských lidových písní, které sbíral. Některá jeho díla uspěla hned, jiná dosáhla uznání až po jeho smrti. Nejslavnější jsou asi jeho opery Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky.

Leoši Janáčkovi se také někdy říká lev s bílou hřívou, tak se ostatně jmenoval i životopisný film o něm. Důvod jeho bílé kštice je smutný, vlasy mu zbělely žalem nad smrtí milované dcery Olgy, která zemřela v jednadvaceti letech na tyfus.

Janáček dosáhl světového věhlasu a jeho díla zaznívají v nejprestižnějších operních domech. Jeho jméno také nese jediná umělecká vysoká škola na Moravě – Janáčkova akademie múzických umění v Brně, zkráceně JAMU. Pozor, neplést s džemem, jak upozorňoval jeden z jejích slavných absolventů Vladimír Menšík.

autor: Jan Herget
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.