Lichtenštejni si na Břeclavsku postavili umělou zříceninu Janohrad

15. duben 2015
Česko – země neznámá

Jednou z nejzajímavějších staveb Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě je nepochybně Janohrad, umělá zřícenina, která stojí v katastru Podivína na Břeclavsku.

Janohrad, někdy též zvaný Janův hrad, byl postaven v letech 1801 až 1808 podle projektu knížecího stavitele Josepha Hardtmutha, který vyprojektoval i další slavné stavby v regionu. Později proslul rovněž jako spoluvynálezce tužky a zakladatel společnosti Koh-i-noor Hardtmuth.

Janův hrad byl vybudován u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. „Sloužil jako lovecký hrádek. Po honech se tady konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu,“ upřesnila místní kastelánka Darja Horká.

„Janohrad stojí na vodě, na velice bahnitém podloží. Hardtmuth problém vyřešil tak, že do země nechal zatlouct dubové kůly, které dělníci nahoře pospojovali dřevěným roštem, a teprve na něm se začalo stavět. Janohrad tedy vlastně pluje na vodě,“ popsala kastelánka.

Cimbuří neohlodal zub času, sešlost narýsoval hradu již jeho architekt

Zatímco zvenčí působí Janohrad záměrně jako hrad, který už má svoje nejlepší léta za sebou, jeho interiéry jsou reprezentativní. A samozřejmě připomínají prostředí hradu. „Rytířský sál je vyzdoben takzvanou iluzivní výmalbou, která evokuje pocit středověkého hradu,“ potvrdila Darja Horká.

Největším vnitřním prostorem hradu je Rytířský sál. V něm zůstaly tři obří dubové stoly, u kterých kdysi hodovali pánové. Dámy se bavily v přilehlých salóncích. Jeden z nich teď často slouží jako místo, kde se konají svatby. „Katastrálně spadáme pod Podivín, matrika jejich městského úřadu tady dělá obřady. Mohou tady ale být i obřady církevní,“ dodala kastelánka.

Janohrad je přístupný od začátku dubna do konce října. V zimě by byl k památce ukryté uprostřed lesů velmi komplikovaný přístup. V létě je naopak možné k hradu přijet nejenom po silnici, ale třeba také po některé z cyklostezek anebo výletní lodí po řece Dyji. Návštěvnickou sezónu se místní památkáři snaží různě zpestřit. Letos chystají například noční kostýmované prohlídky.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3418.176812581509!2d16.8318047303006!3d48.80399049617803!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4712d4e95160b847%3A0x71fb7363b46a3ae5!2sJan%C5%AFv+hrad+348%2C+691+45+Podiv%C3%ADn!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1429090939320" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.