Lípa malolistá a velkolistá

Rod lípa je rozsáhlý, čítá asi čtyři desítky příbuzných. Pro léčebné účely sbíráme květ lípy malolisté a velkolisté. Lípa malolistá je dlouhověkou dřevinou - dožívá se stáří až 700 let. Květy obsahují velké množství slizu, třísloviny, glykosidy, silice a flavonoidy, dále organické kyseliny, saponiny a fytosteroly. Droga podporuje pocení, čehož využíváme zvláště při léčbě nemocí z nachlazení. Mírně uklidňující účinky uvítáme při nervovém podráždění a nespavosti. Čaj z lipového květu, který můžeme ochutit medem a citronem, usnadňuje odkašlávání. Má také podpůrný vliv na vylučování žaludeční šťávy, takže urychluje trávení, podporuje tvorbu žluče a uvolňuje křeče trávicího ústrojí. Bývá často součástí bylinných směsí, nejčastěji v kombinaci s heřmánkem, černým bezem, listem maliníku nebo květem tužebníku. Lipový odvar se užívá i jako kloktadlo nebo jako přísada do posilujících koupelí. Kůži dodává jemný zlatavý nádech, proto se používá v kosmetice. O příznivém vlivu lípy na pleť se zmiňuje ve svém herbáři už botanik Matthioli. Popisuje, že ženy si lipovými výtažky s pleti stíraly skvrny. Doporučoval ji i na vlasové kúry. Zmiňuje se také o příznivém vlivu na zrak. Už ve starověku lidé používali lípu jako léčivku. Kůra sloužila proti malomocenství, listy na puchýře v ústech, šťáva proti vypadávání vlasů. Měkké lipové dřevo bývalo a stále je vyhledávaným řezbářským materiálem. Z lipového dřeva se dělal nábytek, dřeváky, hudební nástroje, kolébky i rakve. Lipové lýko se používalo dříve k výrobě rohoží nebo nádob na obilí a mouku. Lipové uhlí bylo součástí střelného prachu a také se používalo jako zásyp k ošetření ran. Lipové stromy podle pověstí obývali spravedliví a dobří duchové, a proto pod jejich větvemi hledali v bouřce útočiště lidé ve víře, že do lípy blesk neuhodí. Lípa sehrála zajímavou roli i v jednotlivých kapitolách české minulosti. Jedna z takových lip roste na nádvoří v cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna u Českého Krumlova. Tento strom má některé listy zvláštně svinuté do kornoutu připomínajícího mnišské kápě. Lípa dostala jméno kapucínka. Podle staré klášterní kroniky se listy stočily za husitských válek, když byl klášter dobyt husity a někteří mniši na lipách oběšeni. Něco na zub Lipový květ není nejtypičtější kuchyňskou surovinou. Děti při svých prvních alchymistických pokusech většinou přijdou na to, že z lipového sirupu delším vařením vznikají dobré voňavé bonbony. Sušený lipový květ můžeme přidávat do bylinkových nádivek nebo chlebů. Jeden takový si s námi můžete upéct. Nejvíce se ale v naší kuchyni uplatní nálev, lidově zvaný lipový čaj, nebo lipový med. Ten bude součástí výborné marinády na kuřecí křidélka. Začneme chlebem. Připravte si na něj 300 g hladké žitné mouky, 300 g celozrnné pšeničné mouky, 40 g droždí, 1/4 l vlažné vody, lžíci soli, špetku cukru, 80 g rostlinného oleje a 4 lžíce čerstvě sekaných bylinek. Nejlépe bazalku, petrželku, kopr a taky lipový květ. Ve vodě rozehřejeme tuk a smícháme s cukrem a droždím, přidáme 2/3 mouky a vypracujeme těsto. Přikryté necháme kynout asi 30 minut. Pak přidáme zbylou mouku, sůl a bylinky. Nakonec těsto prohněteme. Pro usnadnění pečeme v dortové formě nebo srnčím hřbetu ve vyhřáté troubě asi 30 minut. Na drůbeží pochoutku si připravíme 10 kuřecích křidélek nebo špalíků, 2 lžíce oleje, 3 lžíce sójové omáčky, 1 lžíci medu, 1 lžíci sherry, 1 lžíci čerstvého strouhaného nebo 1 lžičku sušeného zázvoru, 1 stroužek česneku a 2 lžíce solamylu. Bezmasou část křidélek odstřihneme, můžeme ji použít na polévku, ostatní omyjeme a osušíme. V míse smícháme sójovou omáčku, med, sherry, zázvor a rozetřený česnek. Do připravené marinády namočíme křidélka, přikryjeme je a dáme na hodinu do chladničky. Občas promícháme. Křidélka vyjmeme, obalíme je ve škrobové moučce a na rozpáleném ohni opékáme asi 5 až 8 minut. Přebytečný tuk slijeme, křidélka vrátíme na pánev, přilijeme marinádu a vlažnou vodu, přikryjeme a na mírném ohni dusíme doměkka. Často mícháme. Ke křidélkům můžete přikusovat bylinkový chléb, ale hodí se k nim i krokety, americké brambory nebo rýže.