Listování ve slovníku
Mám rád slovníky všeho druhu a vždycky, když vyjde nějaký nový, mám z toho radost. Už po třikráte jsme spolu zalistovali Encyklopedií kulturních trendů devadesátých let, užitečnou to knihou z nakladatelství Jota, která nám pomáhá proplout mediálním zmatkem posledního období a příliš se přitom netopit.
Než ji ovšem dnes znovu otevřeme, chtěl jsem vás nalákat na jinou publikaci stejného žánru a možná ještě užitečnější, protože se dotýká naší bezprostřední současnosti. Je jí slovník floskulí neohroženého publicisty Vladimíra Justa a najdete v ní stručné a výstižné postřehy na zneužívání některých slov a slovních spojení jako třeba kočkopes, třešnička na dortu, být v pohodě, ale nekompromisnímu pohledu jsou podrobeny i termíny zdánlivě neutrální. Třeba Benešovy dekrety a nebo revize výsledků druhé světové války. Kdo se cítí někdy pohoršen nad tím, jak si někteří politici a novináři ulehčují svou práci, pak mu tato kniha nejen dá za pravdu, ale docela dobře se u ní také pobaví. Ale teď už zpátky k naší encyklopedii devadesátých let. Velkým fenoménem se po roce 1989 stal prudký útok světových obchodních značek na náš malý trh. Do naší knihy se dostala třeba také nám dobře známá IKEA. Pro nové, většinou mladé nájemníky jsou výrobky firmy IKEA, jež si musí zákazník sám sestavit, krokem vpřed od dřevěných přenosek a kartónových krabic. Jedná se o nábytek, který dodává pocit domova a stylu bez příslušného cenového zatížení. Ale také dlouhověkosti. Společnost založil v roce 1947 švédský král katalogového prodeje Ingvar Kamprad. IKEA je zkratkou jeho jména a rodného města Elmtaryd Agunnaryd. V roce 1994 měla IKEA 125 poboček v šestadvaceti zemích a prodala zboží téměř za pět miliard dolarů. IKEA se řídí podnikatelskou filosofií, kterou Kamprad vysvětlil ve svém téměř náboženském spisku "Zpověď prodejce nábytku". Na rozdíl od tradičních obchodů je zboží vystaveno ve skladech a počet prodavačů snížen na minimum. IKEA je také známá díky svým inovačním marketingovým technikám. Byla například první společností, která v televizní reklamě zobrazila homosexuální pár. Úspěch společnosti ale není bezvýhradný. V roce 1994 se objevily informace o Kampradově fašistické orientaci v době druhé světové války, nejnověji pak některé organizace zabývající se ochranou lidských práv připomínají možné zneužívání dětské pracovní síly touto firmou v zemích třetího světa. Ejhle člověk, je tisící sto čtyřicátý den třetího milénia.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.