Lodní šroub byl původně český vynález. Josef Ressel si ale neohlídal patent, jmění vydělala konkurence
Možná nevíte, že lodní doprava v celém světě vděčí za svůj rozvoj muži, který se narodil v Chrudimi. Josef Ressel vystudoval lesnictví a většinu života prožil v jižní části rakouské monarchie.
Jedním z jeho hlavních úkolů bylo zalesňování poloostrova Istrie. Zabýval se i pěstováním kvalitních stromů na dřevo pro stavbu lodí, a to ho zřejmě přivedlo do přístavu Terst, kde se proslavil.
Ještě na počátku 19. století byla všechna mořská plavidla odkázaná na sílu větru. Kolesové parníky poháněné párou fungovaly dobře jen v klidných vodách a byly pomalé.
Když Josef Ressel viděl v přístavech bezvládné plachetnice, přemýšlel, jak je rozpohybovat bez ohledu na sílu a směr větru. Vzpomněl si na takzvaný Archimedův šroub, který zakreslil v 16. století Leonardo da Vinci. Toto zařízení zdokonalil tím, že přišel na jeho správný tvar a ideální umístění. Tak se zrodil moderní lodní šroub, který Josef Ressel poprvé vyzkoušel v Terstu roku 1827 na lodi Civetta.
Tento český vynálezce bohužel neměl obchodního ducha a neohlídal si patent na svůj vynález. Ze skvělého nápadu tak neměl skoro nic, jmění na něm vydělala konkurence.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
