Máme nejdelší ranvej ve střední Evropě dostatečnou pro všechny druhy letadel, říká ředitel Letiště Ostrava

Pane řediteli, z ostravského letiště se lítá několik let pravidelně do Londýna a také do Varšavy. Jaké má ta linka do Varšavy vytížení?

Je to pravidelná linka, která spojuje Ostravu se síťovým letištěm – Ostrava je přes Varšavu spojená s celým světem. My jsme tu linku začínali a přišel covid, takže pak se začínala lítat znova. Je to samozřejmě velmi komplikované. V současné době máme vytíženost 27 procent, s tím samozřejmě spokojen nejsem. Očekáváme, že do konce roku bychom se měli dostat na 40 procent vytíženosti.

Myslím si, že Ostrava nebo Moravskoslezský kraj to spojení se světem potřebuje nejenom kvůli našim občanům, kteří třeba s jedním přestupem za devět hodin můžou být v New Yorku, ale je to i kvůli investorům, kteří k nám přilítají. Budeme mít před sebou MS v hokeji a je prostě důležité pro tento region, aby fungoval, aby byl známý ve světě, aby investoři a návštěvníci měli možnost přistát přímo v Ostravě.

A to i přesto, že vlastně nedaleko Ostravy máme významná velká letiště v Katovicích, Krakově a tak podobně, je pro nás ekonomicky přínosné podporovat linku, která má 27procentní vytíženost?

To je aktuální stav, není to konečný stav. Samozřejmě děláme všechno pro to, abychom ta čísla zvýšili. Já bych byl spokojený, kdyby ta linka byla naplněná třeba z 90 procent, tak jak máme vytíženou linku do Londýna. Má to samozřejmě několik faktorů. Jeden z nich je, že lidé si musí na tu linku zvyknout. Druhá věc je, že opravdu, ať si to myslíme nebo ne, není tolik cestujících, kteří by z našeho kraje odlítávali.

Generální ředitel Letiště Ostrava Jaromír Radkovský a moderátor pořadu K věci Vladimír Šmehlík|foto:Lucie Kociánová, Český rozhlas

Význam letiště pro region nespočívá pouze v přepravě osob, ale významnou položku hraje i logistika cargo. Jak je na tom v porovnání tento segment provozu Letiště Ostrava?

V současné době máme asi 25 procent výnosů z carga a očekávám, že do tří let bychom si měli dostat na 40 procent výnosů. S cargem letos plánujeme nárůst o 21 procent – je to dáno i tím, že máme prostor a kapacity. Postavili jsme novou halu, nový cargo terminál. Ten byl slavnostně otevřen v říjnu a stále si myslíme, že ještě část zboží dokážeme i z ostatních letišť do tohoto regionu dostat přes naše letiště.

S tím asi souvisí i fakt, že v okolí letiště v Mošnově je velmi významná průmyslová zóna a chystají se tam i další investice. Ostravské letiště je jediné v ČR, které má přímé napojení na železniční dopravu. Jaké další investice posunuly letiště dopředu a jaké chystáte?

Myslím, že to byla nejvýznamnější věc, kterou jsme zatím ještě nevyužili, protože nakládka z železnice přímo do letadla je velmi komplikovaná, ale přesto všechno celá ta oblast mošnovské zóny je tím posílená a domnívám se, že teprve za několik let zjistíme, jak to byla významná investice.

Poslední investice vlastně na letiště se dělala zhruba před 15 lety. Byla to nová odletová hala a pak to letiště zhruba 10 let tak nějak paběrkovalo. Nám se podařilo nastartovat celý ten proces investic třeba tou cargo halou. Letos bychom chtěli postavit garáže zimní techniky, na podzim chceme naplánovat výstavbu nového parkoviště, chceme stavět solární elektrárny. A samozřejmě velká investice, která nás čeká, je ranvej – příletová a odletová dráha. A když už budeme tu dráhu opravovat, tak zároveň bychom chtěli udělat něco, co se nepodařilo udělat před těmi 15 lety, chtěli bychom postavit příletovou halu.

A ranvej bude mít stejné parametry, nebo bude se nějak rozšiřovat?

Ranvej je dostatečně dlouhá, má tři a půl kilometru. Je to v podstatě nejdelší ranvej ve střední Evropě a je dostatečná pro všechny druhy letadel. Mnozí to mohli zaznamenat na dnech NATO.

Plánuje se také prodloužení železniční vlečky do plánovaného logistického areálu Armády ČR, jak je projekt daleko? A jak pomůže Letišti Ostrava? Kam všude se letos z Ostravy létá? I o tom byla řeč v pořadu K věci ČRo Ostrava, jehož hostem byl generální ředitel společnosti Letiště Ostrava Jaromír Radkovský.