Mandle

1. srpen 2003

Mandloň v květomluvě říká "Ráda bych se vdávala". A není divu, bílými a růžovými květy obsypaná mandloň, která je v našich krajích jedním z prvních poslů jara, opravdu vypadá jako romantická nevěsta připravená na obřad. Mandloně rostou od Středozemí až po Čínu

Pro léčebné i potravinářské účely sbíráme jádra, která najdeme ve velmi tvrdé pecce v chlupaté šedavě zelené peckovici. Plod je podobný broskvi, ale na rozdíl od broskve je mandlová dužina nejedlá. Mandle se sklízejí až po jejím seschnutí. Sladká nebo hořká jádra se vyznačují zploštělým podlouhlým tvarem. Hořké mandle obsahují 40 až 50 procent oleje, velké množství bílkovin, cukr a jedovatý glykosid amygdalin. Ten se hlavně ve vlhkém prostředí a za působení enzymů ve slinách může změnit na smrtelně jedovatý kyanovodík. Smrtelnou dávkou může být už 10 hořkých mandlí. Ve sladkých mandlích je amygdalinu méně, o to víc je v nich cukru. Mandle mají stejně jako ostatní jádroviny vysokou energetickou hodnotu, ale také hodně vlákniny. Obsahují vitaminy B, B2, E a kyselinu listovou. Z minerálních látek obsahují mimořádně velké množství vápníku a hořčíku, také fosforu a draslíku, dále železo, zinek a sodík. Pojídání mandlí v rozumných dávkách zlepšuje koncentraci a posiluje paměť. Mandle jsou výbornou prevencí nemocí oběhové soustavy, infarktu, sklerózy, mají blahodárný vliv na srdeční činnost, snižují hladinu cholesterolu v krvi, posilují zuby a kosti. Doporučují se také v období rekonvalescence. Amygdalin se používal jako součást přípravků proti kašli, dnes se většinou nahrazuje syntetickými látkami. Léčivý olej se lisuje za studena. Je součástí mnoha kosmetických přípravků, hlavně pleťových krémů, dodnes se používá při výrobě parfémů a mýdel. Dříve se přidával do léčivých mastí a projímadel a používal se proti hučení v uších. Jemně rozemleté mandle slouží jako drsná složka v pleťových maskách a peelingu. Podobně ceněné je i mandlové mléko. Získáme ho tak, že oloupané sladké mandle roztlučeme v hmoždíři a postupně přidáváme po lžících vodu. Na roztlučené mandle potom nalijeme větší množství vody (až 1 litr) a hotové mléko slijeme do lahve. Mandlové mléko je tradičně považováno za posilňující nápoj. Původní pravlastí mandloně obecné je oblast od Malé Asie po Irán a Afgánistán, odkud se pěstování mandloní šířilo jak na západ do Středomoří, tak na východ. Dnes se pěstuje ve všech teplejších oblastech světa. Všude tam, kde roste broskev, vinná réva a meruňky, dobře prospívá i mandloň. U nás se pěstuje již od 17. století na jižní Moravě, především v okolí Hustopečí. Je to jedna z nejstarších kulturních rostlin. Vědecké jméno mandloně Amygdalos je řecký výraz, který byl odvozen z asyrského ah-mygdala, což znamená mandle, mandlový strom, ale taky pěkný strom. Mandle byly v dávné minulosti cennou pochutinou, ale i lékem. Zmínky o nich nacházíme ve Starém zákoně. Pro antického člověka byla mandloň symbolem plodnosti. Ve středověku symbolizovala Mariino panenství a nanebevzetí. V Evropě zavedli sladkoplodé mandloně Řekové a Římané. Pěstují se v teplých oblastech po celém světě. U nás se o výsadbu "vlašských" mandlí zasloužila císařovna Marie Terezie. Něco na zub Z hořkých mandlí se destiluje aroma. Sladké jsou součástí cukrovinek, bonbonů a pečiva, z mletých se přidáním cukru, vaječných bílků a alkoholu vyrábí marcipán. Pochoutkou jsou pražené a solené mandle. Mandličky jsou ovšem výborné i jako součást masných nebo rybích pokrmů. Vyzkoušejte třeba takový kuřecí salát s mandlemi a labužnická drůbeží játra. Na salát potřebujeme 400 g pečeného nebo vařeného kuřecího masa, 50 g mandlí, 30 g rozinek, 2 lžíce majonézy, 1 dl sladké smetany ke šlehání, sůl, bílý čerstvě pomletý pepř a citrónovou šťávu. Opláchnuté mandle spaříme vařící vodou, oloupeme a pokrájíme na kousky, přebrané rozinky opláchneme, vsypeme do vařící vody, povaříme 5 minut, potom scedíme a necháme okapat, kuřecí maso pokrájíme na kostičky. Majonézu rozmícháme se solí, pepřem, citrónovou šťávou, přidáme ušlehanou smetanu a vše promícháme. Salát necháme chvilku proležet. Podáváme jako studený předkrm nebo jako hlavní jídlo s pečivem. Pokud ale dáváte přednost vnitřnostem, připravte si labužnická drůbeží jatýrka z půl kila jater, 3 lžic mandlí, 3 až 5 prolisovaných stroužků česneku, škrobové moučky, sójové omáčky, mletých chilli papriček, soli a tuku na opečení. Očištěná drůbeží játra obalíme ve škrobové moučce a prudce osmahneme na tuku. Přidáme spařené a oloupané mandle pokrájené na hrubší nudličky, koření a ještě chviličku smažíme. Potom zmírníme plamen a podlijeme malým množstvím vody. Když jsou játra téměř hotová, zakápneme je sojovou omáčkou.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.