Martin s Renátou zdolávají hranici 6000 km

Martin s Renátou stále jedou směrem na Melbourne a v posledních dnech objevují čím dál víc pro Čecha neznámých druhů zvířat. Poprvé viděli vombata, což je příbuzný koaly, a také se seznámili i s posumy.

"Je to zvíře velké asi jako kočka, ale má krátké nohy. Je to také vačnatec, taková velká krysa, ale s roztomilou hlavičkou a hodně příjemným čumákem. A co je zajímavé na tomhle zvířátku, shora a z boku je porostlé srstí, zespoda je to jakoby porostlé něčím mezi kůží a gumou," vysvětlil Martin Stiller. "Zdejší lidé je po setmění chodí krmit, jsou ochočení, že vám vylezou i na klín."

Od našeho posledního vyprávění oba cestovatelé urazili téměř 600 kilometrů. Přesto to podle Martina není tolik, kolik by si představovali. Do cesty se jim totiž postavil starý známý.

"Taková menší kopcovitá oblast, ale hlavně silný vítr, takže už několik dní jedeme proti větru. Tlačíme natvrdo do pedálů a přitom rychlost je nějakých dvanáct maximálně čtrnáct kilometrů za hodinu. Ale každý den tak tu stovku urazíme, takže se hýbeme," dodává Martin.

Přesto je dnešek "dnem D". Možná si vzpomínáte, že v úvodu nevšední cesty měli oba parťáci v plánu ujet za celou dobu 6000 kilometrů. Ten čas přichází právě dnes. Oslava se ale nechystá.

"Těch šest tisíc kilometrů bude odhadem dnes někdy po obědě. Původně jsme plánovali, že každý tisíc nebo dva tisíce kilometrů zajdeme někam na večeři, ale pak z toho postupně nějak sešlo a na nějakou večeři jdeme, kdy nás napadne," říká cestovatel.

Jak už víte, Martin s Renátou si pobyt u protinožců prodlouží o Tasmánii a další zajížďky - tedy asi o dalších 2,5 tisíce kilometrů. V Austrálii by tak měli zůstat až do začátku února. Přesto museli změnit, a to zásadně, jednu věc: jídlo.

"V poslední době chodíme častěji na normální jídlo, protože už nám přestaly chutnat ty konzervy a různá sáčková jídla. Takže se snažíme jíst i něco jiného. Kromě masa s přílohou také ovoce a zeleninu, tábornická jídla už nám prostě nechutnají," dodává Martin Stiller.

V Austrálii právě začíná léto, zeleniny i ovoce je tam tedy dostatek. A protože se blíží čas Vánoc, příště si povíme víc o tom, jaké to je zažívat největší svátky v roce v třiceti stupních Celsia.