Před rozhlasem:
Kdybych měla psát pracovní životopis, musely by vzniknout dva. Jeden, který by mapoval mojí moderátorskou kariéru a jeden pěveckou. Původně jsem si vybrala profesi historičky. Tento obor, konkrétně historii a muzeologii, jsem vystudovala na Slezské univerzitě v Opavě a současně vystudovala i ostravskou Lidovou konzervatoř. Už během studií jsem začala pracovat jako redaktorka a moderátorka zpravodajství České televize. V roce 1994 jsem začala moderovat hlavní zpravodajskou relaci v TV Nova. Od roku 1996 jsem nastoupila jako moderátorka večerního zpravodajství do TV Prima a hlavní zprávy tam moderovala až do roku 2006. V roce 2007 jsem moderovala na ČT24 živý diskuzní pořad Vedlejší efekty. Od března 2008 do září 2009 jsem moderovala zprávy a publicistické pořady v digitální zpravodajské televizi Z1.
V roce 1996 jsem začala také v rádiu Frekvence 1 moderovat svůj pořad Odpolední klid, který se každý víkend živě vysílal téměř tři roky. Mezi hosty byly i osobnosti, které tady mezi námi už nejsou, a tak rozhovory s Pavlem Tigridem, Borisem Rösnerem, Waldemarem Matuškou, Jiřím Reinsbergem nebo Miloslavem Šimkem patří mezi vzácné vzpomínky a relikvie, které umožňuje profese moderátora.
Pravidelně také publikuji své „glosy“ v časopise Československá fotografie. Souběžně s touto moderátorskou a novinářskou profesí hostuji v operních domech v Česku, koncertuji doma i v zahraničí a spolupracuji s mnoha hudebními tělesy.
Do divadla jsem vstoupila prostřednictvím muzikálu. Tři roky jsem zpívala jednu ze sólových rolí v úspěšném muzikálu Krysař. Po té jsem se zaměřila především na klasickou hudbu. V českých divadlech hostuji v mezzosopránových rolích (G. Verdi: Nabucco – Fenena, G. Puccini: Madama Butterfly – Suzuki, Ch. Gounode: Faust a Markétka – Siebel, W. A. Mozart: Cosi fan tutte – Dorabella, A. Dvořák: Rusalka – žínka, J. Strauss: Netopýr – hrabě Orlovský, A. Dvořák: Čert a Káča – Káča...). Pravidelně koncertuji s Triem Amadeus. Tento mozartovský projekt je mimořádný především tím, že úpravy písní i árií pro mezzosoprán a dechové trio vznikají speciálně pro společné koncerty.
Zároveň jsem součástí Tria Lyrico (Kateřina Englichová – harfa, Žofie Vokálková – flétna), kde interpretuji především francouzský a italský repertoár spolu s harfou a flétnou. Spolupracovala jsem s řadou hudebních těles, například se Severočeskou fi lharmonií, Královéhradeckou fi lharmonií, Janáčkovou fi lharmonií Ostrava, Wihanovým kvartetem. Hostovala jsem ve Státní opeře Praha, v Hudebním divadle v Karlíně, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, v Městském divadle Karlovy Vary a pravidelně hostuji v Divadle F. X. Šaldy v Liberci.
Na společných projektech jsem spolupracovala s Kateřinou Englichovou, Lubomírem Brabcem, Jaroslavem Svěceným nebo Wihanovým kvartetem. V repertoáru mám mezzosopránové i některé sopránové role, řadu písňových cyklů a oratorních skladeb. Koncertuji nejen na domácích scénách, ale také v New Yorku, Německu, Rakousku, Japonsku nebo na Kypru. Ve své koncertní činnosti se věnuji i dětem. Koncertní program „Vážná hudba nemusí být vážná“ se snažím mladým lidem přiblížit klasickou hudbu. Za činnost v oblasti umění mi v roce 2002 udělila Evropská unie umění Cenu Gustava Mahlera.
Všechny články
-
Výsledkem naší snahy vyvézt demokratické dobro je Islámský...
Máloco bylo nám Evropanům tak vzdálené, jako teroristické útoky. Od událostí v londýnském metru a nedávno v Paříži jsme ale zbystřili a zdá se, že ač neradi, si bud...
-
Vražda mafiána Mrázka nebyla obyčejná msta podsvětí. Svou roli tady hrál stát a policie, říká Kmenta
Investigativních, pátrajících novinářů není, v českém mediálním rybníku dvakrát nadbytek. Jedním z nich je ale Jaroslav Kmenta, který napsal už osm knih.
-
Co je to obsedantně kompulzivní porucha? Pěkné peklo!
Možná, že to znáte: přesto, že jste před odchodem z domu zavřeli okna, vypnuli plyn, zhasli a zamkli, tak se musíte vrátit domů a ujistit se, že jste nic nezapomněli.
-
Kde není vůbec žádné riziko, není možnost dospět
Jak je to s koncem civilizace z antropologického hlediska? Jaké jsou příčiny hrozícího kolapsu? Můžeme nějak zasáhnout? Hostem Martiny Kociánové byl biolog, antropo...
-
Deset let jsem ryl držkou v zemi. Ale to patří k životu, konstatuje Michal Prokop
V životě nikdy nic neplánoval. A když už ano, tak to ne vždycky dopadlo. Takže asi nikdy neplánoval být hudebníkem, moderátorem ani politikem...
-
Posttraumatický stres může spustit i maličkost. Třeba kousnutí psa. Sami se ho ale nezbavíte
Poprvé ji diagnostikovali po válce. A to nejen u vojáků, ale i u civilního obyvatelstva. Pro diagnózu i následnou léčbu je důležité najít „spouštěč“.
-
Jak vypadá život, když si vše co máte a jíte, uděláte svýma...
Rodina Tomáše Svobody se snaží žít a hospodařit podle svého. Ze svého domova vytvořili energeticky soběstačný ostrov a částečně jsou soběstační i v potravinách.
-
Psaní musí mít člověk pod kůží a nosit si ho všude s sebou....
Příběhy si začala psát v hlavě ještě dřív, než se naučila číst. Dětská hra se stala skutečností a Sandra Vebrová je šťastná, když jí při psaní začnou smyšlené posta...
-
Co dělat pro pohodovou a bezpečnou cestu? Spolujezdec by...
Určitě to znáte. Celá rodina se vydá na cestu autem a vydržet, třeba několik hodin ve stísněném prostoru, vůbec není jednoduché. Jak tedy cestovat společně a „nezbl...
-
Jedlý les dává plody celoročně, říká propagátor permakultury
V dnešním světě jen málokdo a málokdy narazí na rodinu, která se chce uživit sama, být co nejméně závislá na civilizaci, nebýt otrokem složenek, hypoték, systému. Ř...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 24
- 25
- 26
- 27
- 28
- …
- následující ›
- poslední »