Masopustní veselí ovládlo rožnovský skanzen i rozhlasové vlny

Dopolední část akce vysílal Český rozhlas Ostrava společně s Českým rozhlasem Olomouc v přímém přenosu. Prošli jsme si tak například historii fašanku, zatančili i zazpívali, pozvali na masopustní rej. Průvodkyněmi vám byly Iva Piskalová a Kateřina Huberová.

„Před velikonočním půstem jsme si dopřáli i dobrého jídla. Ne nadarmo se v tomto čase koná nejvíce zabíjaček. I v Dřevěném městečku se potkali řezníci, aby soutěžili o nejlepší klobásku a tlačenku,“ řekla jedna z moderátorek Kateřina Huberová.

Jak to na místě vypadalo, jaká byla atmosféra, si můžete poslechnout v audiozáznamu, k dispozici je i fotogalerie.

MASOPUST - Tento lidový svátek byl vždy ve znamení zábav a bujarého veselí a vyvrcholil v posledních dnech masopustu, kterým se na Valašsku říkalo – fašank nebo také končiny. Masopust začínal už svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi.

O masopustu se každém domě smažily koblihy či boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Typickou součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar.

„Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice - každý kraj byly něčím odlišné, měly svá specifika. Všude se ale období radostí a rozverností uzavíralo závěrečnou večerní zábavou, na kterou často zvala muzika vyhrávající na návsi,“ vysvětluje mluvčí Valašského muzea v přírodě Petra Valíčková.

Zábava byla spojena s pochováváním basy, kdy po parodii pohřbu byla za „velkého“ pláče vynesena basa či figurína ze sálu a slavnostně „pohřbena“. To vše na znamení, že čas nevázaného veselí definitivně skončil a nastal čas půstu.