Mauzoleum Lichnovských v Chuchelné málem upadlo v zapomnění
Karel Maria V., kníže Lichnovský chtěl mít pro sebe a svou rodinu důstojné místo posledního odpočinku. Plánoval proto v Chuchelné na Opavsku postavit knížecí mauzoleum. Podařilo se to až jeho synovi, Karlu Maxovi.
Poblíž jejich zámku, v místě někdejší dětské zahrady, vznikla na počátku 20. století reprezentativní kaple inspirovaná slezskou gotikou s režným zdivem, členitými střechami, parčíkem a vodní nádrží okolo. Skutečně krásná stavba. Dlužno ale dodat, že tři zástupci rodu Lichnovských tam moc pokoje neužili.
Tři sarkofágy pokojně ležely v knížecím mauzoleu v Chuchelné jen do konce druhé světové války. V dramatickém závěru totiž při bombardování lehl popelem spolu s řadou dalších budov také nedaleký kostel a bylo rozhodnuto, že se mše budou sloužit právě v kapli sv. Kříže.
Samotné sarkofágy utrpěly také, když se do nich pokoušeli vloupat sovětští vojáci. Už neohromovaly svou důstojnou krásou a navíc si věřící stěžovali, že kvůli nim při mších omdlévají. Proto byly zazděny do bočního výklenku.
Vzpomínka na ně se pomalu vytrácela a časem si místní už jen občas vyprávěli, že zde možná kdysi odpočívala knížata Lichnovská.
Dnes už je vše jinak
Když bylo v roce 2008 rozhodnuto o rekonstrukci celé kaple, tři sarkofágy ve výklenku za zdí všechny překvapily. Také ony byly s velkou péčí zrestaurovány a nyní opět leží tam, kam byly původně před zhruba sto lety umístěny.
Můžete si je prohlédnout v kapli sv. Kříže v Chuchelné na Opavsku od dubna do října vždy v neděli odpoledne. Mimo tuto dobu je možné objednat se předem na obecním úřadě.
Další podrobnosti a zajímavosti o pohnutém osudu místa si poslechněte v našem magazínu Křížem krajem. Záznam pořadu spustíte kliknutím na odkaz 'Přehrajte si celý příspěvek'. Tento i další záznamy pak najdete také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.