Meloun

Melouny jsou velmi prospěšné našemu zdraví. Nejen proto, že je až z 94 procent tvoří voda, kterou organismus potřebuje, ale ve zbývajících 6 procentech najdeme ještě řadu užitečných látek. Stejně jako všechny tykvovité rostliny mají velký obsah vitamínu A, který chrání před volnými radikály, ovlivňuje mozek, urychluje schopnost myslet a chrání sliznice před viry a bakteriemi, dále pak vitamíny řady B a vitamín C, ten posiluje obranyschopnost organismu. Jsou taky bohaté na minerální látky, hlavně na draslík, vápník, fosfor a hořčík, ale také na železo, zinek a jod. V plodech je poměrně velké množství ovocného cukru. Přece jen ale tou nejužitečnější součástí melounu je už zmiňovaná voda. Šťavnaté potraviny s vysokým obsahem karotenu pomáhají zpomalovat stárnutí buněk. Dovedou uhasit žízeň a díky nízkokalorické vláknině i skvěle zasytit. Pro svůj močopudný účinek jsou zvláště vhodné při ledvinových poruchách. V létě nám melouny mohou pomáhat i zevně. Když to přeženeme se sluněním, není nic jednoduššího, než rozmačkat kousek vodního melounu a přiložit ho na spálené místo. Vysoký podíl vody chladí a vitaminy A a C pomohou pokožce v zotavení. Pravidelné pojídání melounu pomůže i vysušené a citlivé pleti. Melouny se dělí do dvou základních skupin na vodní a cukrové. Vodní meloun je nám všem známý velký zelený plod s červenorůžovou dužinou plnou malých hnědočerných jadýrek. Cukrové melouny mají pevnější dužinu s menším obsahem vody a vyšším podílem cukru. Proto je taky jejich energetická hodnota téměř dvojnásobná. Cukrové melouny se dále dělí podle slupky, a to melouny se slupkou hladkou nebo síťovou a kantalupy. Hladké melouny se vyznačují protáhlým tvarem a zelenou nebo žlutou kůrou. Dužina může mít barvu žlutou, načervenalou, zelenou až bílou. Patří k nim mezi jinými zejména šťavnaté, velmi sladké medové melouny. Středně veliké melouny síťované jsou kulaté, mírně zploštěné nebo oválné. Za své jméno vděčí vystupující drsné světlehnědé síťové kresbě na červenožluté až oranžové kůře. Nazelenalá, meruňkově zbarvená nebo rudožlutá dužina má velice aromatickou chuť. Třetí skupina, kantalupy jsou sice nejmenší, ale pro své chuťové vlastnosti také nejoblíbenější druhy cukrových melounů. Bohužel jsou také nechoulostivější a vydrží jen několik dní po sklizni. Název meloun pochází z řečtiny a znamená velké jablko. Sladké tykvovité plody pěstovali již v době před čtyřmi tisíci let Peršané. Z Asie se potom melouny dostaly do Evropy přes Itálii, kde se jejich vyobrazení vyskytuje například na kresbách v Pompejích. Když v patnáctém století francouzský král Karel VIII. dobyl při svém italském tažení Neapol, přivezl odtud do své vlasti mezi jiným i cukrové melouny, které se potom pěstovaly převážně v zahradách zámku Cantaluppe. K nám se dovážejí většinou z Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Izraele. U nás se pěstují v teplých vinařských oblastech. Něco na zub Melouny jíme syrové jako předkrm, po jídle jako zákusek nebo prostě jen tak. Osvěžující jsou, pokud je předem vychladíme. Typická italská specialita - cukrový meloun s parmskou šunkou - se stal celosvětově oblíbeným předkrmem. Cukrové melouny vůbec skvěle chutnají se šunkou, uzeným, drůbežím či krabím masem. Před jídlem z nich ale musíme vyjmout tuhá nepoživatelná jadýrka. Vynikajícím letním osvěžením jsou různé druhy melounů pokrájené na kostky, případně doplněné jinými druhy ovoce. Takový salát můžeme naaranžovat do vydlabané melounové slupky a zakápnout lihovinou či likérem, přidat smetanovou zálivku, šlehačku nebo zmrzlinu. Na letním večírku na zahradě přijde k chuti melounová bowle. Tu servírujeme ve vydlabané půlce plodu. Potřebujeme na ni jeden zralý vodní meloun, trochu cukru, 1,5 litru přírodního bílého vína nebo sektu, trochu mletého zázvoru a čistou sodovku nebo stolní vodu. Vyzrálý meloun rozpůlíme, jádra odstraníme a dužinu nakrájíme na menší kostky. V míse ze slupky ho prosypeme cukrem, zalijeme 1 litrem vína, zakryjeme a postavíme na hodinu do chladničky. Občas směs lehce zamícháme. Pak přilijeme zbylé vychlazené víno, zázvor, podle chuti dosladíme a znovu dáme do chladničky. Před podáváním přilijeme sodovku nebo minerální vodu. Dětem připravíme lahodný melounový koktejl z 250 gramů dužiny vodního melounu, asi půl litru mléka a 5 kopečků vanilkové zmrzliny. Rozmixujeme a máme sladkou dobrotu. Na závěr si s námi připravte ještě melounovou pěnu v listovém košíčku. Na ni potřebujeme 1 balíček listového těsta, 1 žlutý medový meloun, asi 100g cukru, 1 vejce, mouka na vál, tuk na vymazání formiček, 100g žlutého medového melounu, 20g medu, 0,7dcl smetany ke šlehání, 5g želatiny v prášku. Listové těsto vyválíme na velmi tenký plát, vykrájíme z něj kolečka a vyložíme jimi vymazané formičky na košíčky. Těsto potřeme rozšlehaným vejcem a dáme do vyhřáté trouby upéct. Mezitím nakrájíme medový meloun na silnější plátky, posypeme je cukrem a krátce opečeme na grilu. Zbytek melounové dužniny rozmixujeme na kaši, přidáme med, ušlehanou smetanu a rozpuštěnou vychladlou želatinu, připravenou podle návodu na obalu, a vymícháme do pěny. Hotové košíčky naplníme melounovou pěnou, upravíme je na talíře, obložíme opečeným melounem a případně ještě ozdobíme nakrájeným ovocem.