Motovidle, vidlofon, vidlebox, Vidlikonoce... Muzeum vidlí vzbuzuje úsměv i údiv

6. červenec 2015

Někdo sbírá známky, někdo podpisy no a někdo vidle. Jan Gemala z Lichnova na Bruntálsku už jich měl tolik, že se rozhodl založit si rovnou muzeum.

Začalo to vlastně nevinně. Rodina Gemalova bydlí na venkově, chová koně a také se věnuje zemědělství. Hrdě sami sebe označují za vidláky. Proto si chtěli vyzdobit zahradu a stáj tím, co je pro ně typické – vidlemi. Jenže kde tolik různých exemplářů vzít? Otec rodiny, Jan Gemala, přišel na zajímavý nápad. Rozhlásil do světa heslo: Kdo nedaruje vidle, není Čech. A začaly se dít věci.

Ke Gemalům postupně přicházeli lidé a nosili jedny vidle za druhými. A každé z nich jsou něčím zvláštní, mají svůj vlastní příběh a podle toho jsou pečlivým správcem muzejní podstaty zařazeny do příslušného oddělení. Ty nejopotřebovanější či nějak poškozené skončí v Oddělení týraných vidlí. Ty, které jejich majitel přivezl na motorce, se pyšní titulem Motovidle. A ani dárci vidlí nepřijdou zkrátka. S sebou si totiž kromě dobrého pocitu odnesou i doživotně platný titul Vidlák.

Pouhé shromažďování pichlavých muzejních exponátů však Janu Gemalovi nestačilo. Ve svých originálních nápadech šel ještě dál. Každoročně na Mezinárodní den vidlí, který připadá na sobotu uprostřed června, pořádá Vidlácké neolympijské hry.


Jednoho zářijového rána otěhotněl Jan Gemala z Lichnova na Bruntálsku zajímavou myšlenkou. Založím si Muzeum vidlí, řekl si, když se slastně protahoval v posteli. Devět měsíců myšlenka rostla a sílila, až konečně v červnu v roce 2012 se zrodila ve své konkrétní podobě.

To už ale za sebou v Lichnově mají i oslavu Vidlikonoc, založení Vidleboxu na odkládání nechtěných vidlí a přípravu Vidletů po Evropě. Ty jsou opravdu potřeba, protože Muzeum vidlí se může pyšnit několika zahraničními ambasádami - například v Itálii, Španělsku, Maďarsku či Turecku, kde ambasadoři shromažďují místní darované exponáty.

Muzeum vidlí v Lichnově na Bruntálsku je otevřeno celoročně. Jan Gemala vás svou netradiční sbírkou rád provede. Je dobré, zvláště mimo turistickou sezónu, se předem objednat.

Oddělení motovidel
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová