Mylné informace, úmorné cestování a mlsání medu

Jak nemilé pak bylo překvapení, když jsme se později dozvěděli, že loď normálně funguje. Byli jsme strašně smutní a zklamaní. Vracet už se ale nedalo.

Pak přišla další mylná informace. Ve městečku Orford nevíme, kterou trasu zvolit, zda kratší či delší asfaltku. Paní na křižovatce nás ujišťuje, že šotolina je ok, že to není do kopce a že je lepší jet tamtudy. Tak se vydáváme dle její rady a to ještě nevíme, jak budeme nadávat a skučet, že jsme ji poslechli. Cesta začíná být po pár kilometrech příšerná, drncá to a objevují se nepříjemná a hodně prudká stoupání.

Umoření, zpocení a zaprášení po 30 kilometrech dorážíme do vesničky Kellevie, kde nocujeme u příjemných lidí na pozemku, dostává se nám možnosti sprchy atd. A to vše při jednom z nejúžasnějších západů slunce, co jsme kdy zažili.

Další úmorná trasa
Vedla z Hobartu na sever kolem jezera Great Lake, na němž je postavena vodní elektrárna vyrábějící téměř polovinu tasmánské energie. Některé úseky cesty vedly po roletovité šotolině, přes kopce a proti šílenému větru. Celkem utrpení.

Jeden den nastaly razantní změny teplot. Ráno bylo chladno, kolem poledne se během chvilky oteplilo zničehonic na více než 30 °C, odpoledne teplota začala klesat a večer už jsme měli zmrzlé během jízdy ruce. V noci pak byly jen pouhé čtyři stupně.

Také jsme museli projíždět oblastí, kterou právě zasáhl požár. Cesta byla bezpečná, ale oblaka kouře z nedalekého hodně velkého požáru jsme museli překonat nebylo to nic příjemného.

Okolím města Mole Creek
Zde jsme navštívili známou fabriku na med, kde jsme si mohli ochutnat asi z třiceti druhů medu, který zde vyrábějí. Byl to fakt zážitek ochutnávat malinový, čokoládový, meruňkový, vanilkový a další druhy.

Zajeli jsme též do jeskyně Marakoopa Cave, která je plná krápníků a dalších útvarů. Největší zajímavostí je ale přítomnost červů jménem "glow worms", kteří žijí na jeskynním stropě a produkují světlo. Při úplné tmě si pak připadáte jako pod hvězdnou oblohou. Opravdu intenzivní zážitek.

Závěrem...
Po více než třech týdnech a 1200 našlapaných kilometrech na tomto zajímavém ostrově jsme se s Tasmánií rozloučili a lodí se vrátili zpět na pevninu do Melbourne. Odtud dále pokračujeme po jihovýchodním pobřeží do Modrých hor, Canberry a Sydney.

Poznámka redakce
Dnes jsme původně měli vysílat další z reportáží, ale nepodařilo se nám s Martinem a Renátou navázat spojení. Je to poprvé za čtyři měsíce, co jsme na rozhlasových frekvencích rubriku vynechali. Nicméně vám nabízíme další z textů, které Martin s Renátou před nedávnem poslali.
Text je redakčně upraven a zkrácen. Další informace najdete také na stránkách www.cyklocestovani.cz.