Na BMW se můžou nabalit další investoři a Ostrava má ploch ještě hodně, říká primátor Dohnal

O 51hektarový pozemek projevilo zájem více investorů. Proč jste ho prodali právě společnosti OAMP Hall 6?

Je to poslední velká část, kterou tam město má, i když tam máme k využití ještě i další plochy. Je to jednoduché. My prostě tuto průmyslovou zónu postupně naplňujeme, přitahujeme sem firmy, které přinášejí pracovní místa i s vyšší přidanou hodnotou. A společnost OAMP nám přivedla nájemce společnost BMW, což je podle nás silná značka. Je to i dobrý brand, takže Ostrava se dostane i na zajímavou investorskou mapu. A je to prostě společnost, která nám nabízí v zásadě kolem tisícovky pracovních míst – od nekvalifikovaných až po vysoce kvalifikovaná pracovní místa.

Čtěte také

Do Mošnova přijde BMW, investice dosáhne 3,4 miliardy korun a vznikne 1000 míst

A my zase trošičku i věříme v ten multiplikační efekt, kdy se na společnost BMW můžou nabalit další firmy, které by potom do regionu mohly přicházet. Takže za mě naprosto logický krok.

Byli tam ještě další dva zájemci, z nichž vlastně společnost CTP se nevešla do toho záměru, protože my jsme tam měli nějaké podmínky, které jsme chtěli, ať je ti zájemci dodrží. Takže společnost CTP nám představila záměr trošičku jiný, než jsme čekali. A potom tam byla společnost Panattoni, která nám ale nebyla schopna doložit, že tam je ten cílový nájemce. A my jsme tuto zónu nechtěli prodávat spekulativně.

Takže říkáte, že by to mohlo mít multiplikační efekt, že by značka BMW dokázala přitáhnout i další investory. Otázka je, máme jim co nabídnout?

My jsme si teď zadali urbanistickou studii, kdy si chceme nadefinovat, jak by mohla vypadat ta zbylá sedmnáctihektarová část průmyslové zóny, kterou tam ještě máme a kterou připravujeme. Pokud si to lidé představí, je to ta spojnice mezi benzinovou pumpou a terminálem letiště. Když jedete po té cestě, tak jsou to všechny pozemky po levé straně.

Samozřejmě máme nějakou představu. Určitě se tam vlezou ještě i nějaké průmyslové objekty, ale už bychom tam chtěli zacílit i na infrastrukturu samotné průmyslové zóny. Pracuje tam skoro pět tisíc lidí a už tam přece jenom chybí trošičku nějaký retail. Víme od zaměstnavatelů, že tam chybí třeba i hotel. Spousta byznys klientely musí jezdit přespávat do Ostravy nebo do okolních měst. Takže určitě budeme chtít, ať v tomto území někdo postaví i hotelové zařízení. Takže kromě průmyslových hal už by se mělo jednat i o tu drobnou infrastrukturu, která tam z mého pohledu chybí.

Dokdy by tak těch 17 hektarů mohlo být připraveno?

I s ohledem na změnu územního plánu, která v obci Mošnov probíhá, na to, že jsme teď zadali studii, tak si troufnu říct, že by ty pozemky mohly být nachystané někdy v půlce příštího roku.

Primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS) a moderátor Vladimír Šmehlík|foto:František Tichý, Český rozhlas

V Mošnově se navíc chystá investice Armády ČR – logistické centrum armády, které by se mělo začít stavět někdy v roce 2028. A tím budou možnosti té zóny naplněny. Stejně jako další rozvojové strategické zóny Ostravy v Hrušově a v Hrabové.

Za mě zrovna tyto dvě konkrétní průmyslové zóny splnily svůj účel. Nabídly ty plochy v době, kdy Ostrava procházela nejtěžší fází své restrukturalizace a – když to řeknu lidově, kdy jsme opravdu i honili ta pracovní místa. Dnes už je ta situace trošičku jiná a můžeme být náročnější.

Myslím, že ten trend, kdy jsme na průmyslovou zónu v Hrabové dali zelené pole, už máme za sebou. Ostrava dnes nabízí celou řadu pozemků, které jsou nějakým způsobem průmyslově zatížené. Jsou to různé bývalé brownfieldy. A toto jsou podle mě úplně vhodné plochy, které jsme schopni pomáhat připravit tak, aby sem mohli zamířit další investoři.

Takže brownfieldy jsou cesta, kam dále směřovat?

Ano, protože Ostrava, ač je dneska jakoby moderní a zelená, tak takových ploch má pořád ještě hodně.

Ostrava má nezaměstnanost 5,5 procenta, což je asi 12.000 lidí. A přesto těch volných pozic je poměrně hodně. Ale zatímco se nám tady rodí nové zóny a přichází nová odvětví průmyslu, tak tradiční průmysl nám v Ostravě dělá problémy. Aktuálně situace kolem Liberty, to je 5000 zaměstnanců. Zvládne toto Ostrava?

Určitě. Víme, na moravskoslezském trhu je zhruba 10.000 volných pracovních míst. A od všech velkých zaměstnavatelů víme, že ti lidé na tom trhu práce chybí. Takže já nechci říkat, že Liberty definitivně skončí a všichni přijdou o práci, ale i pokud by se tak stalo, tak si jsem jistý, že ten trh práce si s tím poradí.

Gigafactory jako šance regionu, která mění svět

Odbočíme trochu od Ostravy. Připravují se rozvojové plochy v brownfieldech na místě bývalých uzavřených černouhelných dolů na Karvinsku a velkou otázkou zůstává strategická rozvojová zóna v Dolní Lutyni. Jak se k tomu stavíte vy?

Je naprosto logické, že pokud má někde vzniknout opravdu velká průmyslová zóna, a pokud se bavíme o Gigafactory, tak co o tom projektu vím, tak se bavíme až o desetitisíci pracovních míst. Skoro si neumím představit, kde jinde než na Karvinsku, které je v našem regionu vlastně nejpostiženějším regionem, co se týče zaměstnanosti, by taková investice měla vzniknout. Takže já věřím, že buď v Lutyni anebo v Barboře se prostě povede tento záměr realizovat, protože za mě by to pro celé Karvinsko mohl být obrovský gamechanger.

Jak vnímá ostravský primátor výstavbu koncertního sálu nebo prodej věžáku v Ostrčilově ulici? Jaké by mohlo být řešení stavebních proluk v centru Ostravy? A jak vidí řešení bytové problematiky? Poslechněte si rozhovor K věci ČRo Ostrava, ve kterém byl primátor Jan Dohnal hostem Vladimíra Šmehlíka.