Na podzim musí včelař zajistit bezplodový stav. Jen tak je možné bojovat proti obávané varroáze
I když už mají včelaři med ve sklenicích, práce jim nekončí. Právě teď před zimou musí být velmi na pozoru. Včelám totiž hrozí napadení obávaným roztočem. Včelař Dušan Straňák radí nezateplovat.
„Ve včelstvu není otevřený plod, a to je podmínka, že se nemnoží roztoč varroáza, vůči kterému není schopna naše včela se bránit,“ říká jednatel základní organizace Českého svazu včelařů v Jihlavě Dušan Straňák. Oproti zažitým zvyklostem radí nezateplovat úly po zakrmení. „Když je tam teplo, tak nemají mladé matky problém klást klidně do jedenáctého měsíce, což je pro množení varroázy výhodné,“ vysvětluje, a s nadsázkou dodává, že kdyby mohl, objedná si do Vánoc teplotu mínus čtyři stupně.
Při dosažení bezplodového stavu zasahuje na podzim včelař varidolem, fumigací. „To absolvujeme všichni třikrát,“ dodává Dušan Straňák. Varroáza pak padá na podložku, kterou včelař kontroluje. „Malý, takový krab lesklý, hlavička špendlíku, v hnědém provedení,“ popisuje.
Pro včelaře, kteří varroázu objeví, má Dušan Straňák jednu radu. „Je dobré drsně tomu včelstvíčku udělat menší průvan. Pak jsou stažené v chomáči a neplodujou,“ říká s tím, že tak dosáhne stavu, kdy včely neplodují a je možné je léčit. Zateplit úl pak včelař doporučuje až v lednu, kdy bude mít potvrzení o bezvarroázovém stavu od veterinárního ústavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
