Na skalní vyhlídku Modré kameny v Krkonoších budete šplhat po laně
Lyžařská sezona definitivně skončila, ale Krkonoše zvou k návštěvě po celý rok. Skalní křemencový útvar na jižním úbočí hory Světlá ve východních Krkonoších nabízí krásnou vyhlídku do kraje. Jmenuje se Modré kameny a dostanete se k ní z Janských Lázní nebo z Černé hory.
Modré kameny tvoří pás křemencových skalek, které vznikly v období kvarcitu, kdy tvořily sediment mořského dna. Během následujících milionů let došlo ke zvrásnění do současné podoby. A protože křemenec je tvrdý kámen odolávající erozi, vystupuje tento skalní útvar nápadně z okolní horniny. Křemenec mívá různé odstíny šedé či bílé. V tomto případě je namodralý, proto tedy jméno Modré kameny.
Jde o křemen s příměsí břidlice, díky čemuž tvoří nápadné pravidelné „kostky“. Dobře se láme a toho samozřejmě využívali i místní stavitelé. Dekorativní kámen se objevuje třeba na industriálních budovách krkonošských továren. I z vyhlídky na Modrých kamenech je dobře vidět třeba Pietteho papírna v Dolním Maršově.
Krkonošský křemenec se používal především na technické stavby. Kámen je totiž studený a lidé v krkonošských chalupách potřebovali svá obydlí rychle vytopit. Proto se prý v Krkonoších říkávalo: „Hradní pán je bohatý, má kamenný hrad a revma, jeho poddaný je chudý, má dřevěnou chaloupku a je zdravý.“
Cesta na Modré kameny
K Modrým kamenům se můžete vydat z Janských Lázní po modré a následně po žluté turistické značce. Pokud si chcete užít i výlet lanovkou, vyjeďte na Černou horu a odtud na Pardubické boudy a cestou zvanou Té až k Brance. Z asfaltové cesty už je to k Modrým kamenům jen pár metrů.
Na samotnou, asi osm metrů vysokou vyhlídku lze vylézt po improvizovaných schodech vytesaných do kamene a držet se přitom pevně lana. Na první pohled náročný výstup ale zvládne i nehorolezec. Na vrcholku vás čeká odměna v podobě nádherného výhledu na východní Krkonoše, Temný Důl, Dolní Maršov i Janské Lázně. Při dobré viditelnosti rozpoznáte i Podkrkonoší a okolí Dvora Králové nad Labem.
Dříve byla Světlá hora odlesněna, díky čemuž byly skalní útvary Modrých kamenů patrné z větší dálky. Jedním z nich byla i tzv. Krakonošova harfa. O ní se v pověsti praví, že jde o zkamenělý hrad. Jde ale skutečně jen o pověst, ve skutečnosti tu nikdy žádný hrad nebyl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Armáda si nově ‚sáhne‘ na informace o řidičských či zbrojních průkazech. Pomůže jí to plánovat obranu
-
Češi očekávají, že EU zajistí bezpečnost a prosperitu. Zda toho ale dosahuje, vnímají skupiny odlišně
-
Zaměstnat, ne odříznout. Novinářka o bariérovém Česku a diskriminaci lidí s postižením
-
ONLINE: Rusko i Ukrajina hlásí vzájemné dronové útoky. Nejméně 8 lidí je zraněných