Na Slovensku začali přednostně očkovat proti covid-19 bezdomovce
Slovensko označilo lidi bez domova mezi rizikové, tj. prioritní skupiny obyvatel z hlediska očkování proti onemocnění covid-19. Zařadilo se tak po vzoru Dánska, Vatikánu či Rumunska mezi první země Evropy, které tuto skupinu obyvatel ve vakcinaci upřednostnily.
Přesný počet lidí bez domova na Slovensku není znám. Celkově se jejich počet odhaduje na 30 tisíc. Bezdomovci jsou náchylnější k onemocnění, což vzniká jako důsledek jejich životního stylu. Nevyhýbá se jim ani koronavirus, vůči kterému se mnozí chrání:
„Mýt si ruce, koupat se, dbát na čistotu.“
„Všem to leze na nervy. Vznikl chaos, lidé se nás bojí.“
Ochranou proti onemocnění covid-19 je podle odborníků vakcinace. Ta je hrazena všem, kteří si platí zdravotní pojištění. Bezdomovci na úhradu pojistného finance nemají. Jen v Bratislavě se doteď koronavirem nakazilo zhruba 250 bezdomovců. Více výkonná ředitelka občanského sdružení Vágus Alexandra Kárová:
„Každodenně jsou tomu vystavováni. Nemají možnost si denně měnit roušku nebo si koupit respirátor. I hygiena je u nich přeci jen jiná.“
Bezdomovců s covidem-19 ošetřovali už i na Klinice infektologie a geografické medicíny v univerzitní nemocnici v Bratislavě. Více lékař Peter Sabaka:
„Prognóza u nich byla většinou horší než u ostatních pacientů. Podařilo se nám zachránit z nich jenom polovinu, a to zejména proto, že k nám přišli už v hodně špatném stavu.“
Očkování bezdomovců má podle Petra Sabaky smysl:
„Je tu finanční aspekt. Nejdražší vakcína stojí 30 Euro. Pokud je naočkujeme, minimalizujeme šanci, že se dostanou do nemocnice. Hospitalizace v průměru stojí 1400 Euro. A pak tu máme epidemiologický aspekt, tj. chceme-li zamezit velké epidemii v rámci denního centra nebo noclehárny.“
Dodejme, že podle aktuálních průzkumů zájem o očkování proti onemocnění covid-19 má více jak 60% bezdomovců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
