Nad Vitínem se dochovalo mohylové pole. Čítá na 70 hrobů dávných Slovanů

15. srpen 2017
Česko – země neznámá

O vrchu Baba nad jihočeským Vitínem se říká, že jde o nejkrásnější mohylové pohřebiště v Čechách. Ve zdejších lesích je k vidění na sedmdesát mohyl dávných Slovanů z 8. a 9. století. A o necelé dva kilometry dál na sever jich najdete dalších osmdesát.

Některé mohyly působí na první pohled nenápadně, trochu jako přerostlé mraveniště, ovšem samozřejmě bez mravenců. Ale v okamžiku, kdy se zorientujete a rozpoznáte je v okolním porostu, budete jen žasnout nad jejich množstvím a krásou.

„Tento mohylník patří k nejzachovalejším v naší republice vůbec," hodnotí pohřebiště na Babě publicista Jan Cíglbauer, který se vyhledávání historicky vzácných lokalit kolem Českých Budějovic dlouhodobě věnuje. Slovanské pohřebiště bylo založeno na původním pravěkém. „Možná proto, že si Slované mysleli, že tu leží jejich předkové, i když to pochopitelně není možné, protože Slované sem přišli z východu," dodává Jan Cíglbauer.

Mohylová pohřebiště na vrchu Baba severozápadně od Vitína najdete v nadmořské výšce 570 metrů nedaleko plotu Poněšické obory. Z Vitína se musíte vydat pěšky západním směrem, u hřiště odbočit na lesní cestu doprava a pak už jen šlapat stále do kopce a nikam neodbočovat. Zmíněné pohřebiště je až na samotném vrcholu.

Podstatná část mohyl pochází z raného středověku, tedy z 8. až 9. století. Největší mají 4 až 5 metrů v průměru a některé dokonce dva metry na výšku. Jejich seskupení působí skutečně majestátně.

„Mohyly jsou uspořádané podle slovanského zvyku v liniích od východu na západ. Některé pak působí jako jedna velká mohyla složená z několika menších, které k ní byly jakoby přistavěny. Ty bývají označovány jako takzvané rodinné," vysvětluje Jan Cíglbauer.

Redaktor Zdeněk Zajíček u jedné z mohyl

Na samotném vrcholu Baby hlídá celé pohřebiště největší a nejrozsáhlejší pravěká mohyla. Je podle všeho také tou nejstarší. Měří na šířku zhruba 10 metrů a kdysi mívala určitě více než dva až tři metry do výšky, které má nyní.

A jak je možné, že zde násypy zůstaly takto zachované? „S velkou pravděpodobností je to zalesněním," konstatuje Jan Cíglbauer a dodává, že mohyly bývaly běžné i v jiných krajích, ale velice často zmizely pod rozoranými poli a rekultivovanou krajinou. Nejvíce se zachovaly právě v lesnatých porostech, které nikdy nebyly vykáceny ani jinak upraveny lidskou rukou.

Většina už není z archeologického hlediska zajímavá. Podstatná část má své vědecké průzkumy za sebou. A je logické, že jakékoliv amatérské rozkopávání není rozumné a představuje zároveň porušení zákona. A hlavně by se měla dodržovat pieta místa, kde se ve své podstatě potkaly staré civilizace.

Spustit audio