Název Radhošť dal hoře Radegast, pohanský bůh plodnosti a úrody
Sedmá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd není jen tak obyčejná hora. A to nejen proto, že byla údajně místem čarodějnických sabatů.
Jméno jí dal Radegast, pohanský bůh plodnosti a úrody. Radhošť byl posvátným místem starých Slovanů. Odpradávna stávala na vrcholu hory Radegastova socha. Prý byla vyřezaná ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě majestátní helmu. Byla součástí Radegastovy svatyně, kde bůh přijímal oběti.
Sochu údajně dali odstranit šiřitelé křesťanské víry Konstantin a Metoděj. Podle pověsti ji nezničili, ale schovali. Prý ji pohanští kněží stihli ukrýt v podzemních chodbách, v tajné svatyni. Střeží ji prý drak a velký černý pes. Pod Radhoštěm totiž údajně vedou rozsáhlé podzemní chodby, místní jim říkají ďúry, kterými se snad dá dojít až na Velehrad.
Radegastova socha na Radhošti už zase stojí. Nemá už pancíř z ryzího zlata, ale má býčí hlavu, drží roh hojnosti a na nohách má obuté valašské krpce. A své místo mají na vrchu i Konstantin s Metodějem. Sousoší věrozvěstů je dílem akademického sochaře Albína Poláška. Pohanský bůžek u jejich nohou je obrazem poraženého pohanství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
