Nedělní Noční linka: Barvím, stříhám, lituju

1. únor 2026

Pamatujete si účes, za který byste dnes zaplatili, aby zmizel z fotek? Jaké byly vaše první vlasové experimenty? Jsou vlasy víc než oblečení? Kdy vám účes dodal sebevědomí? Kdy vám ho naopak vzal? Jaký byl váš největší vlasový přešlap? Jak často jste měnili účesy v různých obdobích života? Kdy jste si poprvé všimli, že se vlasy mění? Jak jste reagovali na první šediny?

Co pro vás znamenala ztráta vlasů? Jaké byly vaše nejodvážnější pokusy s barvou? Jaký byl nejdražší účet za vlasy? Kolik času péči o vlasy věnujete dnes? Zkoušeli jste paruky nebo příčesy? Řešilo někdy vaše vlasy celé okolí? Litovali jste někdy rozhodnutí jít ke kadeřníkovi? Jaký vztah máte ke svým vlasům dnes?

Vlasy nás provázejí od dětství až do stáří a mění se spolu s námi, často dřív, než si to připustíme. V dětství jsou praktickou záležitostí, v dospívání nástrojem identity a vzdoru. V dospělosti se z nich stává vizitka, zvyk i zdroj nejistoty. Reagují na stres, únavu, nemoci, hormony i velké životní zvraty. Někdo je vystavuje světu, jiný je schovává nebo maskuje. Pro někoho jsou vlasy symbolem síly a přitažlivosti, pro jiného každodenní připomínkou času. Přijmout změny vlasů bývá často těžší než přijmout změny těla.

Víte, že… Vlas je mrtvý už ve chvíli, kdy vyroste nad kůži, a přesto o našem těle hodně vypovídá. Rychlost růstu vlasů ovlivňuje roční období, stres i psychická pohoda. Vlasy si „pamatují“ chemické zásahy celé roky a poškození se může projevit až s velkým odstupem. Barva vlasů se mění nejen věkem, ale i vlivem hormonů a prostředí. Šedivění nesouvisí jen se stárnutím, ale i s genetikou a stresem. A zajímavost nakonec: člověk během života přijde průměrně o statisíce vlasů – většinou si toho všimne až ve chvíli, kdy jich ubývá víc, než je mu příjemné.

Na vaše příběhy a názory se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Honza Macoun.

Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

autor: Honza Macoun
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.