Nejistá jistota

7. červenec 2003

Říká se, že filmoví scénáristé dokážou vymyslet ty nejneuvěřitelnější historky. I jejich fantazie je však někdy krátká na to, co přináší sám život.

Stalo se v jedné daleké zemi, jejíž jméno není podstatné. Žena tam vychovávala svou dceru. Když měla ratolest devět let, matka se dozvěděla šokující zprávu. Genetické testy DNA potvrdily, že žena v žádném případě není matkou své dcery. Test si nebohá žena nechala udělat paradoxně na žádost své dcery, která si chtěla nechat zapsat do rodného listu jméno svého biologického otce. Výsledek přinesl hned dvojí nepříjemné překvapení. Jednak, že ženin bývalý přítel není otcem dívky, a také to, že ona není biologickou matkou. Protože se s takovým výsledkem z celkem pochopitelných důvodů odmítla smířit, nechala si udělat další dva testy. Ty neuvěřitelnou skutečnost znovu potvrdily. Žena po prvotním otřesu začala přemýšlet. A přišla na jediné logické zdůvodnění. Personál porodnice musel její dítě zaměnit za jiné novorozeně. S představou, že devět let vychovávala úplně cizí dítě a naopak, že její skutečná dcerka vyrůstá u úplně cizích lidí, se žena nehodlala smířit. Iniciovala proto pátrací akci do minulosti. Kontaktováni jsou tak postupně všichni rodiče holčiček, které se v dané porodnici narodily ve stejný den jako domnělá dcera domnělé matky. Jak to celé dopadlo, zatím není známo. Za příznivých okolností se nakonec může celá politováníhodná událost vysvětlit a děti budou přiřazeny těm správným rodičům. Vynucený výlet do minulosti však také může přinést víc škody než užitku. Jaké poučení z toho plyne? Především to, že i pro personál porodnic platí, že člověk je tvor omylný. Nikterak povzbudivá skutečnost, že ano?! Dále nebude úplně marné doporučit všem milujícím matkám, aby si nechaly udělat testy DNA. Jen tak pro jistotu. Pravdivý příběh totiž zásadně zpochybňuje všeobecně rozšířenou tezi, podle které je matka vždycky jistá….

autor: Michal Svatoš
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.