Nejraději mám vápencové lomy v okolí Koněprus, říká geolog Muzea Českého krasu v Berouně Pavel Bokr
Český kras je vápencové území, které se rozprostírá mezi pražským Radotínem a Berounem. Roku 1972 bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Turistům nabízí krásná romantická místa a zákoutí. Vyhlášené i méně známé lomy, věhlasné Koněpruské jeskyně, údolí Kačáku, obec Svatý Jan pod Skalou nebo hornický skanzen Solvayovy lomy. Některými z nich nás provedl geolog a lektor z Muzea Českého krasu v Berouně Pavel Bokr.
Pavla Bokra zajímaly kameny už od dětství. A když jako dospělý zakotvil v Muzeu Českého krasu v Berouně, byl doslova nadšený: „Fascinuje mě, že z toho území k nám promlouvá pradávná minulost, která se tu odehrávala před stovkami miliónů let. A že se to všechno dá vyčíst z obyčejným kamenů.“
Kromě vědecké práce je Pavel Bokr také průvodcem. Sám říká, že velký zájem mají lidé o hledání zkamenělin. „To chodíme do lomů ke Koněpruským jeskyním. Když má někdo zájem o geologii, tak jdeme do údolí Berounky. A když chce někdo trochu romantiky, vydáme se do údolí Kačáku a do Svatého Jana pod Skalou,“ vypočítává průvodce.
Velkým lákadlem Českého krasu jsou samozřejmě lomy Velká a Malá Amerika, ty jsou ovšem pro veřejnost nepřístupné. „Ale je možné domluvit si vstup do podzemí. Ty lomy jsou vzájemně propojené rozsáhlou sítí chodeb. Jde o těžební a dopravní štoly používané k dopravě toho vytěženého vápence. Prohlídka je možná pouze v doprovodu průvodce na vyhrazené trase za přesně daných podmínek,“ říká Pavel Bokr.
Dalším pozoruhodným místem je Houbův lom, který se nachází přímo pod Koněpruskými jeskyněmi. „Do tohoto lomu je možné vstoupit, dokonce do něj vede naučná stezka Zlatý kůň. A právě tam si každý může najít svoji vlastní zkamenělinu a odnést si ji domů. Má to ale podmínku. Ty zkameněliny je možné hledat pouze v suti, nesmí se narušovat skála,“ dodává geolog.
Projížďka důlním vláčkem Solvayovými lomy
Kdo by chtěl vidět zblízka práci v lomu, může zavítat do hornického skanzenu Solvaovy lomy, který se nachází mezi Svatým Janem pod Skalou, Bubovicemi a Loděnicemi. „Je tam zajímavá expozice dobývání vápence. Součástí prohlídky je i vstup do štoly, kde je ukázka důlní techniky. A velkým zážitkem je projížďka důlním vláčkem, který proveze návštěvníky těmi lomy na povrchu,“ popisuje Pavel Bokr.
Za romantickou přírodou se pak chodí do údolí Kačáku, kaňonu, který se nachází jen kousek pod Solvayovými lomy. A také do obce Svatý Jan pod Skalou. „To je neskutečně krásné místo s úžasnou atmosférou. Tam vodím návštěvníky ke krasovému prameni, který vytéká z těch vápencových skal na boku tamního kláštera. A když se vyjde nahoru nad ten klášter, tak je tam nádherná vyhlídka s křížem na to údolí Kačáku,“ říká průvodce a zároveň zve na další krásnou vyhlídku Českého krasu: „Ta se nachází nad Koněpruskými jeskyněmi, na nejvyšším vrcholu kopce Zlatý kůň, ve kterém byly ty jeskyně vytvořeny.“
Jaká další zajímavá místa můžete v Českém krasu navštívit a jak vlastně celé toto území mezi Prahou a Berounem vzniklo, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
