Nejstarší hospoda v Beskydech stojí na úpatí Lysé hory. U Veličků se pivo točí bezmála 200 let
To, co začalo jako sousedská výpomoc, je dnes mezi turisty legendou. Rodina Veličků v Beskydech se v první polovině 19. století rozhodla, že po práci uvítá u sebe doma sousedy a společně si něco dobrého vypijí. Postupně se ale cestou na Lysou horu stavovalo v dřevěné usedlosti čím dál víc pocestných, a tak vznikla hospoda. Dnes nejstarší v Beskydech.
V malenovické hospodě obsluhuje paní Romana Veličková. Jeden z jejích předků se v roce 1825 rozhodl, že ve své dřevěnici pohostí sousedy po práci. Ti na bečulku piva a kořaličku z okolních statků rádi přicházeli.
„A postupně se k nim přidávali i havíři těžící železnou rudu v obci Malenovice nebo dřevaři, kteří těžili v okolních lesích dřevo pro uhliska ve Frýdlantě nad Ostravicí. A posléze i pocestní, kteří se toulali horami,“ říká paní Romana Veličková.
Ferlog, tedy pouhé otevřené okno z dřevěnice, kterým Veličkovi podávali občerstvení, postupně přestával stačit. A tak bylo o stavbě hospody rozhodnuto.
Kdo nebyl U Veličků, nebyl v Beskydech
‚Nebyl v Beskydech ten, kdo nebyl U Veličků,‘ hlásá jeden z nápisů zdobících výčep prastaré hospody. Možná by mohl vyznít jako chvástání, ale pravdou je, že místo U Veličků je oblíbenou zastávkou všech turistů mířících po žluté turistické značce z Malenovic na Lysou horu. Anebo cílem těch méně zdatných.
Neláká je ale jen pouhé občerstvení. Místo má mnohem silnější kouzlo. Všechny návštěvníky v mžiku přenese o dvě století zpátky. Obklopeni zčernalými letitými dřevěnkami si tak na chvíli mohou připadat jako dávní pocestní, kteří si místo výkonnostního zdolávání vrcholů užívali krás samotné cesty tichými horami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
