Borek Kapitančik

Křečovitá snaha o dokonalost, příliš intimní otázky a témata, která otevírá druhá strana, nelibý dech, sešlapané boty, potící se ruce...

Přesvědčeným materialistům se slovo duše asi zamlouvat nebude. Tak tedy: zažili jste chvíle, kdy se vaše nemocná psychika proměnila v bolest tělesnou?

Dostali jste do vínku hudební, manuální či výtvarné nadání nebo jiné schopnosti? Jaký talent jste zdědili po rodičích a dožili se vašich úspěchů?

Vášni můžeme propadnout nejen vůči někomu, ale také k něčemu. Když třeba takový rybář tělem i duší zasedne na svém místě u vody, přestane pro něj existovat svět.

I když má člověk ve svých rukou mnohé a vše vypadá sebelíp a sebebezpečněji, stoprocentní jistota v životě neexistuje. Nikde a v ničem.

Možná je vám situace, kdy se vám po dvou holkách narodil vytoužený syn, důvěrně známá. Jenže zatímco výchova holčiček probíhala poklidně, s klukem jste stále ve střehu.

Chronická únava, apatie, cynismus, podrážděnost - příznaky toho, čemu se říká vyhoření. A lakmusových papírků toho, že vás práce dostala na cestu k vyhoření, je více.

Je to sice jen předpoklad, ale dá se očekávat, že slov, na která nezapomenete se vám dostalo od těch, jejichž památku si dnes připomínáme.

Bývaly doby, kdy se koncem října sjížděly do měst s kasárnami početné rodiny, aby jejich členové viděli slavnostní přísahu, kterou tehdy procházel každý novopečený branec.

Padající lístí, mrholení, kluzké chodníky, ranní mlhy, ze kterých se vynoří uhánějící koloběžkář. To vše můžeme považovat za rizika, která s sebou nese podzimní počasí.