Majoránka si našla cestu i do sladkých jídel, ale bramborák, to je majoránkové blaho

Jednu z nejkrásnějších vůní ve světě bylinkového koření umí vykouzlit majoránka. Odkud vlastně tohle dnes už zdomácnělé koření, které si můžeme pěstovat i sami v truhlíku, pochází? Původním krajem majoránky je středomoří a přední Asie.

Čerstvá majoránka (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Profimedia

Podle Martina Havlíka si můžete koupit i českou majoránku. Ve velkém se pěstuje na Bzenecku. „Majoránku si můžete pěstovat i doma a zkusit v kuchyni čerstvě ustřiženou nať majoránky. V čerstvé majoránce ale není tolik éterických silic jako v sušené. Jde tedy o jemné dochucení jídel. Při ochucování tradičních českých jídel volíme majoránku sušenou“, doporučuje Havlík.

Bramboráky nebo jitrnice

V české kuchyni nesmí majoránka chybět v řadě tradičních jídel. Jak už věděli naši předkové, její hořká složka podporuje trávení. To je velice praktické u tučných a výživných jídel jako jsou jelita, jitrnice nebo bramboráky.

V zahraničí je většinou majoránka součástí kořenicích směsí. Nedoporučuje se kombinovat majoránku třeba s oreganem, protože jsou si obě bylinky velice podobné a jsou i podobně hořké.

Osvědčená směs je ta, kterou zná staročeská kuchyně několik staletí. „Kombinace majoránky, pepře, česneku, kmínu a soli, třeba v bramboráku, je prostě neodolatelná“, připomíná Martin Havlík s tím, že majoránka má i pozitivní vliv na zdraví. Kromě podpory trávení pomáhá také proti nadýmání.

Majoránka na sladko

V posledních letech se podle Havlíka experimentuje v cukrářství se vším možným. Pokusy se nevyhnuly ani majoránce. Zajímavé je podle Havlíka spojení majoránky a čokolády; špetka majoránky osvěží i ovoce nebo zmrzlinu.

Ať už budete používat majoránku v tradičních jídlech nebo při kulinářských výzvách, pamatujte, že je třeba ji do jídel přidávat až v samém závěru vaření. „Ideální je majoránku pár minut před koncem vaření jemně promnout mezi prsty, aby se naplno uvolnily éterické silice, a povařit ji v samém závěru,“ radí Havlík.