Nomen omen - ranní poznámka

Česká slovní zásoba se neustále rozšiřuje o cizí slova. Přicházejí nejčastěji z angličtiny, kam se většinou dostala z latiny. Zvykli jsme si na ně a místo košíkové hrajeme basketbal, místo do samoobsluhy si skočíme do supermarketu, a když už se vypravíme na pochůzky po městě, nevyužijeme drážního dopravního prostředku s vedením na stožárech, ale tramvaje. Tvrdším oříškem jsou pro nás slova s pro česká ústa nezvyklou výslovností. U takového thrilleru, objeví-li se v televizním programu, víme, že jde o napínavý film. Tu podivnou anglickou hlásku na začátku slova většinou nahradíme něčím jednodušším, takže z thrilleru je tu najednou triller, slovo odvozené od slovesa trill, což znamená trylkovat. Rázem se nám změní smysl a pod novým označením si můžeme představit třeba nějaký starší film s Věrou Ferbasovou, která dokázala trylkovat naprosto dokonale. U jiných přejatých výrazů si jejich význam ani neuvědomujeme. Prostě je přijímáme takové, jaké jsou. Jestliže ale platí latinské nomen omen, měli bychom se trošku zamyslet. Už naši předkové totiž věřili, že jméno dává svému nositeli určité vlastnosti. Naši předkové by proto určitě zabránili některým zahraničním podnikatelům v koupi českých podniků, protože by tušili, že nové jméno nepřinese nic dobrého. Potvrdilo se to minulý týden, kdy Vagonka ve Studénce ohlásila konec výroby vagonů a propuštění více než poloviny zaměstnanců. Nový název Thrall, je zvukově blízký onomu thrill, a spíše než k trylkování má opravdu blíže k napětí, jež v podniku vládne. Doslovný překlad ale znamená otrok nebo nevolník. A řekněte, kdo by dal někomu, s kým to myslí dobře, takové jméno?