Oliva

17. červenec 2003

Nejlepší přítel člověka je prý pes; není ale sám, Řekové říkají to samé o olivách. Olivová ratolest je symbolem míru - věnce z ní uvité nosili vítězové olympijských her i vojevůdci. My Středoevropané máme konzumaci oliv a olivového oleje co dohánět, takoví Kréťané ročně zkonzumují 30 kilo oliv na hlavu, na průměrného Řeka připadá 16 kilogramů.

Nejlepší pro naše zdraví je za studena lisovaný, takzvaný panenský olivový olej. Obsahuje asi 200 různých látek, které velmi příznivě působí na lidský organismus. Nejdůležitější z těchto látek jsou fenoly, přírodní organické látky, které se umí vázat na cholesterol v krvi a mírnit jeho negativní vliv na lidské zdraví, olivový olej je proto velmi vhodný jako účinná prevence i léčba při srdečních onemocněních. Spolu s jinými látkami fenoly také upravují vysoký krevní tlak. Olivový olej je velmi vhodný jako doplněk léčby při cukrovce, a jako její prevence. Obsahuje antioxidační látky, které působí jako prevence rakoviny. Olej obsahuje řadu nenasycených mastných kyselin, vitamín A a vitamín E a pomáhá tělu při využití vitamínů A, D, E, K. Při časté konzumaci nám pomáhá v léčbě žaludečních a jaterních problémů, podporuje produkci žluči, podporuje snadné trávení, udržuje správnou hladinu bilirubinu a pomáhá proti zácpě tak, že podporuje pohyby ve střevech. Je také bohatý na přírodní vlákninu a minerály, zejména železo, vápník, draslík a hořčík. Důležité je ovšem konzumovat olej syrový, tepelným působením ztrácí své léčivé schopnosti. Listy a kůra olivovníku mají stahující, antiseptické a protiplísňové účinky. Lze je podávat ve formě odvaru. Zvláštní místo má olivový olej v kosmetice. Je snadno vstřebatelný a může se jím ošetřovat i kůže novorozenců. Pečuje o jakkoli poškozenou pokožku. Výborně vyhovuje vlasům, které jsou narušeny častým umýváním. Vlasové zábaly a balzámy s olivovým olejem dokáží i s vážně narušenými vlasy kouzla. Vlasy jsou potom lesklé, zdravě vypadají, dobře se udržují a tvarují, snáze odolávají prachu, horku a vodě. Řekové pěstovali olivovník už před 3500 lety. Pokládali ho za dar bohyně Pallas Athény a uctívali ho jako posvátný strom. Jeho původ je však mnohem starší. Zatím nejstarším nálezem zkamenělého olivovníku, jehož stáří se odhaduje na 20 milionů let, se pyšní italské Livorno. Oliv si cenili starověcí vládcové - olej se používal při balzamování jejich těl, olivové ratolesti je doprovázely na poslední cestě a byly vnímány jako symbol božské síly. Olivový olej se používal také jako lék nebo léčivá mast - směsí oleje a citrónové vody se ošetřovaly popáleniny. Hippokrates například doporučoval olivový olej i na léčení cholery, svalových bolestí a vředů. Využití našel i jako náplň do olejových lamp. Španělky ve středověku věřily, že olivová větévka v domácnosti posiluje manželovu věrnost a udržuje manželku v pozici paní domu. Olivové stromy dosahují stáří až přes 1000 let a jejich životní síla je neobyčejná. Často se stává, že kmen starého stromu vyhnije, ale dál plodí ovoce. Asi 3000 let starý strom stál donedávna v Aténách. Podle pověsti pod ním sedával Platon a rozmlouval se svými žáky. Něco na zub Dřevo olivovníku si cení výrobci nábytku a řezbáři, kůra a listy se využívají k léčbě, v kuchyni se nejčastěji setkáme s olivovým olejem vylisovaným ze zralých tmavě modrých až černých peckovic, které jsou za syrova nepoživatelné. Nejlepší druhy oleje se lisují za studena. Mají zlatavou až zelenou barvu a jsou čiré. Plody se sbírají buď ještě zelené nebo zralé a upravují se ve vodní lázni a v solném roztoku. Nasolené plody vydrží čerstvé i několik staletí, o čemž svědčí nález zapečetěné amfory z pátého století v podzemí kláštera svatého Viktora v Marseille. Ovšem připravit si jídlo z takové vzácnosti, na to by asi naše kapsa nestačila. My si v naší přírodní kuchyni smlsneme na typickém řeckém salátu a kuřecích kapsách se sýrovou omáčkou. Na salát potřebujeme 3 zelené papriky, které opečeme nasucho krátce v troubě, pak je oloupeme a nakrájíme na proužky. Přidáme 3 pokrájená rajčata, 1 červenou nebo růžovou cibuli nakrájenou na kolečka, 1 menší okurku a 1/2 šálku černých oliv. Zeleninu smícháme a přelijeme zálivkou z citrónové šťávy, olivového oleje, soli a pepře. Nakonec vmícháme 150 gramů na kostky nakrájeného balkánského sýru nebo sýru Feta. Na kuřecí kapsy potřebujeme kuřecí řízky, sůl, pepř, plísňový sýr, olivy s papričkou, sýr eidam, máslo, smetanu, tymián a bazalku. Kuřecí řízky velice zlehka naklepeme a nařízneme do nich kapsu, do které dáme kousek plísňového sýru a na plátky nakrájené olivy. Spíchneme párátkem a povrch kapsy velice lehce opepříme a osolíme. Takto připravené kapsy opečeme na oleji. V kastrůlku rozpustíme kousek másla, přidáme kousíček rozdrobeného plísňového sýru a nastrouhaný eidam, vše zalijeme smetanou a necháme povařit, až je omáčka hladká. Pokud je omáčka příliš slaná nebo příliš hustá, můžeme ji rozředit smetanou nebo mlékem. Ochutíme tymiánem a bazalkou a horkou omáčkou přeléváme opečené plněné kuřecí kapsy.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka