Ořešák královský

11. červenec 2003

Vlašský ořech nejčastěji spojujeme s obdobím Vánoc, kdy jeho semena meleme a přidáváme do těsta na cukroví nebo jimi zdobíme linecké pečivo. Ale proč si nepřipomenout atmosféru Vánoc třeba uprostřed léta?

Vlašský ořech roste na ořešáku královském. Pro tento obrovský rozložitý strom, který se dožívá v průměru kolem sta let, jsou typické svěže zelené listy. Právě ty a nezralé zelené oplodí sbíráme pro léčebné účely. Droga obsahuje hořčinu zvanou juglon, flavonoidy, třísloviny, silice, karotenoidy, kyselinu askorbovou a plody ze 40 až 60 procent tvoří olej. Hlavní účinnou látkou v listech ořešáku jsou třísloviny, proto se používají při žaludečních a střevních katarech. Droga uklidňuje a tiší křeče, povzbuzuje metabolismus. Pomáhá také proti chorobám bakteriálního a houbového původu. Používá se ke kloktání při zánětech dutiny ústní, při akné, zánětech kůže, proti nadměrnému pocení nohou a na omrzliny. Domovinu ořešáku už asi nevystopujeme, protože tento strom pěstovali a šířili už naši prapředci v pravěku. Prokázané je jeho pěstování v době bronzové a rozšířil se ve středověku. Ve starověku byly ořechy pokládány za božský pokrm a strom nesoucí tyto plody byl zasvěcen Jupiterovi. Latinské jméno Juglans je složeno ze dvou výrazů, Jovis a glans, což znamená Jupiterův žalud. Plinius řadil ořechy mezi plody svatební a věštecké. O léčivých vlastnostech ořešáku se zmínil ve svém herbáři i Matthioli. V 17. století se užíval jako prostředek proti moru. Popel z ořechových skořápek smíšený s vínem a olejem se používal jako prostředek podporující růst vlasů. Lék na posilnění žaludku se připravoval z ořechů sklízených v květnu a červnu, které se nakládaly do cukru nebo medu. Ze zelených slupek se připravoval sirup na proplachování úst při bolesti v krku. Stejné účinky měla mít i ořechová pálenka. Na začátku našeho století se používal odvar z listů na omývání otevřených ran, nebo se z něj připravoval obklad na boule, vředy a oteklé žlázy. Vlašský ořech nenachází uplatnění jen v léčitelství. Semena s vysokým obsahem olejů, bílkovin a minerálních látek se využívají v potravinářství, výtažek z oplodí se přidává do opalovacích krémů a dalších kosmetických přípravků a velmi ceněné je hlavně kvalitní dřevo ořešáku, z něhož se vyrábí nábytek. Šťáva z ořechových slupek se používala k výrobě mořidel na dřevo a k barvení vlasů. Také odpuzovala štěnice a léčila svrab. Ze zelených slupek se připravuje žluté barvivo, ze zralých hnědé. Něco na zub Ořechy mají oproti jiným plodům ze zahrádek tu výhodu, že je můžeme dlouho uchovávat čerstvé, a to nejlépe v zavřených sklenicích v ledničce. Labužníci určitě znají ořechy naložené vcelku nebo pomleté a promíchané s medem. Alergici by si na tuto pochoutku ale měli dávat pozor. Ořechy a pyly obsažené v medu totiž dokážou přivolat pořádný záchvat. Dobré pečení se ale bez ořechů neobejde. Máte-li chuť na voňavé ořechové řezy, připravte si je s námi. Budeme potřebovat 250 gramů jader vlašských ořechů, 5 vajec, špetku soli, 125 gramů medu, 1 lžíci solamylu a 2 lžíce ořechového likéru nebo koňaku. Troubu předehřejeme na 200°C. Ořechová jádra rozprostřeme na plech a upražíme, až hnědá slupka popraská. V utěrce ji pak oddrolíme a ořechy najemno umeleme. Vaječné bílky oddělíme od žloutků a se špetkou soli z nich ušleháme tuhý sníh. Žloutky s medem a solamylem ušleháme do hustého krému, vmícháme likér a nakonec opatrně vmícháme sníh. Formu na pečení biskupského chlebíčku vymažeme olejem, vyložíme pečícím papírem a naplníme těstem. Pečeme na spodní příčce asi 60 minut. Pokud neholdujete sladkostem, ale chcete pohostit návštěvu něčím výjimečným, připravte pro ni sýrové chuťovky. Budete na ně potřebovat 200 g strouhaného tvrdého sýru, 100 g strouhaného plísňového sýru, 50 g strouhaných vlašských ořechů a trochu másla. Ze sýrů, ořechů a másla utřeme hladkou pomazánku, kterou natíráme na kolečka rohlíků. Zdobíme kousky jablka, oříšky nebo kuličkami hroznového vína. A samozřejmě tekutými hrozny zapíjíme.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.