Osamělý beskydský vrchol Slavíč je rájem borůvkářů. A potěší také milovníky koní
Beskydský vrchol Slavíč dobře znají milovníci borůvek. V létě je totiž v okolních lesích doslova modro. Ale i mimo borůvkovou sezónu stojí hora za návštěvu. Tyčí se východně od vodní nádrže Morávka. Na své si přijdou nejen vyznavači pohodové turistiky a krásných výhledů, ale také zájemci o projížďku na koních.
Slavíč se jen s odřenýma ušima probojoval do klubu beskydských tisícovek. Zato však hned dvakrát. Má totiž jeden zalesněný vrchol s omezenými výhledy ve výšce 1 055 metrů nad mořem. Nevede k němu ovšem žádná turistická značka.
Další, o něco nižší vrchol nazvaný poeticky Nad Loryškou najdete ve výšce 1 011 metrů nad mořem. Většina turistů ho ale navštěvuje kvůli něčemu docela jinému. Nejčastějším cílem je dřevěná Kolářova chata, milá připomínka dob, kdy turistika byla opravdu turistikou, ne obchodem či výkonnostním sportem.
První útulna na Slavíči vznikla už v roce 1899. Dostala jméno po zakladateli německého turistického spolku Beskidenverein Johannu Hadaszczokovi. Takže jí nikdo neřekl jinak, než Hadašťok. Ve 20. letech 20. století si útulnu pronajal Jan Kolář. Jenže chata vyhořela, a tak se rozhodl, že postaví novou. K jejímu otevření došlo už v roce 1931 a brzy se stala jednou z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších chat v Beskydech. Základy původní Hadaszczokovy útulny jsou dodnes k vidění kousek nad současnou Kolářovou chatou.
Slavíč je díky své poloze vhodný jak pro pěší turistiku, tak pro projížďky na kolech či koních. A čtyři zástupce tohoto vznešeného plemene chovají i v Kolářově chatě. Turisté se mohou pokochat pohledem na volně se pasoucí zvířata, ti zdatnější se na nich mohou projet třeba až na Javorový.
Kolářova chata na Slavíči je také posledním ze zastavení Naučné stezky Wolfram. Právě sem totiž seskočili v září 1944 parašutisté z partyzánské skupiny. Na chatě se také v průběhu druhé světové války shromažďovali dobrovolníci, kteří pak bojovali v řadách československé armády proti nacistickému Německu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vláda schválila důchodovou reformu, věk odchodu do penze se zřejmě prodlouží nad 65 let
-
Úspěšně podnikal, pak propadl kutnohorské sektě. Příběh muže ubitého při rituálech u Českého Šternberku
-
‚Přežila jsem jednu válku a přežiju i tuhle.‘ 98letá Ukrajinka utekla z Doněcku, ušla deset kilometrů
-
Češi se podceňují, Američané se nacpou všude, Izraelci jsou odvážní. Miliardář Fryc popsal, co brzdí startupy