Paní Anička z Veřovic šije kroje na panenky. Oblékla tak už asi tisíc hraček
V jejím pokoji stojí stařičký šlapací šicí stroj Singer z počátku minulého století a na něm leží plno ústřižků z různých látek a pentlí. Opodál je krabice s panenkami, zatím bez oblečení. Tak nějak to vypadá v domku paní Aničky Bartoňové, která už léta šije kroje na panenky.
Ušít originální valašský či břeclavský kroj pro malou panenku, anebo panáčka, není nic jednoduchého. Panenka má několik spodniček, na nohou čižmy nebo valašské krpce, a pak to hlavní - pestře vyšívaný kroj. Právě takovou prací se už spoustu let zabývá osmdesátiletá Anička Bartoňová z Veřovic na Novojičínsku.
„Pocházím z jižní Moravy a chodila jsem v takovém kroji,“ ukazuje na oděv jedné z panenek. „Toto je jižní Morava a toto Valašsko. To je Lanžhot, to je Břeclav a tam okolí,“ vyjmenovává.
A jak se paní Bartoňová ocitla na Valašsku? „Když tam byli vojáci, tak jsem si tam našla kamaráda vojáka. On byl odtud a dopadlo to tak, že jsem se nakonec ocitla tady,“ směje se paní Anička.
Šití ji bavilo odmalička. Nejprve šila kamarádkám hadrové panenky, když pak dokončila školu, šla se učit šít. „A šla jsem šít do Šohaje Břeclav, to patřilo pod Strážnici. Tam jsem byla pět let, než jsem se vdala. A tady jsem si zase udělala obchodní školu a byla jsem celý život v obchodě,“ směje se.
Paní Anička Bartoňová říká, že zatím ušila panenek v krojích asi tisíc. Až na pár kousků na zakázku, je téměř všechny rozdala. Když má málo panenek, rozhlásí to po známých. Netrvá dlouho a vždy se poté objeví spousta nepotřebných hraček, které už nemají majitele. U paní Aničky vždy najdou využití.
Vyprávění nejen o panenkách a šití krojů uslyšíte v našem magazínu Křížem krajem. Poslechněte si záznam pořadu - viz odkaz 'Přehrajte si celý příspěvek'.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
