Patníky přátelství ze Slatiny zdobí krajinu a spojují lidi. Jeden patří Heleně Růžičkové

23. březen 2017
Česko – země neznámá

V obci Slatina na Klatovsku se to doslova hemží patníky. Před sedmi lety se totiž ve vesničce s bohatou kamenickou historií zrodil nápad, kterému už nikdo neřekne jinak než Patníky přátelství. A ty se teď šíří nejen naší republikou.

Myšlenka se líbí nejen u nás, a tak můžete kamenné výtvory najít už i v sousedním Polsku a Německu. Ale na začátek příběhu. Vše začalo před sedmi lety, kdy se ve Slatině uskutečnily první Kamenické slavnosti, navazující na zdejší bohatou kamenickou minulost.

Aby si každý mohl vyzkoušet něco vytesat, napadlo místní vyrobit polotovary obyčejných patníků. A nápad se rychle uchytil. Nápisy, erby a znaky zvládne vytesat téměř každý. Do Slatiny se od té doby každoročně sjíždějí týmy obcí z různých koutů naší země.

Ve Slatině se dodnes těží žula, která je na ruční opracování velice náročná. Na Kamenické slavnosti se proto dovážejí i jiné materiály z jiných částí republiky. Třeba mnohem měkčí pískovec. A právě z pískovce najdete v okolí Slatiny patníků nejvíc.

Patníky zdobí různá zákoutí, lemují cesty nebo ohraničují kraje a katastrální území obcí. Je to jak v pohádce Pyšná princezna, kdy král Miroslav kolem podobného patníku procházel cestou do sousední země.

Věhlas Patníků přátelství už překročil hranice České republiky. Slatina s přibližně stovkou obyvatel se druží s polským několikatisícovým kamenickým městečkem, kterému se myšlenka patníků, které nerozdělují, ale spojují, moc zalíbila. A tak najdete slatinské patníky i v Polsku. A nápad se zalíbil také sousedním Němcům.

U nás stojí patníky nejčastěji v okolí Slatiny, kde například nenápadně zdobí návsi. Často jsou totiž jejich autory vesnické týmy v čele se starostou. Jeden Patník přátelství zdobí také Slatinu u Znojma a s družbou chce Slatina u Horažďovic pokračovat i s dalšími Slatinami v České republice.

Dílo starosty z Velkého Boru

Patník Helena připomíná slavnou herečku

Ve Slatině se s kamenem potkáte doslova na každém kroku. Stále činný je tu žulový lom, vesnická náves má zídky ze žulových bloků, potůček lemují žulové kameny. Nadšenci si mohou na Kamenických slavnostech vyzkoušet žulu opracovat, ale oproti tvárnému pískovci je to pěkná fuška.

Přesto ve Slatině najdete jeden patník ze žuly. Místní jím vzdali hold herečce Heleně Růžičkové, která poslední roky svého života žila právě zde. Nejen, že je čestnou občankou Slatiny, ale navíc na jejím patníku nechybí připomínka všeho, co za svůj život dokázala a čemu se věnovala.

Balet, divadlo a hudba. Patník zvaný Helena v minulém roce, při hereččiných nedožitých 80. narozeninách, pomáhal instalovat i režisér Zdeněk Troška. Helena Růžičková si svůj Patník přátelství zaslouží. Co je do kamene vytesáno, vydrží navěky. Stejně jako její nadčasový smysl pro humor.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.