Pianola. Jediný klavír, ze kterého nebolí ruce, ale nohy

S varhanářem a sběratelem Zdeňkem Hromádkou z Frýdku-Místku hovořila Romana Kubicová.
Je to jediný klavír, ze kterého nebolí ruce, ale nohy. Řeč je o pianole, kterou hudebník rozeznívá pomocí šlapání pedálů.
Na první pohled se moc neliší od klasického piana. Jen vám možná přijde divné, proč má dole dva pedály jako harmonium a vpředu otevírací okénko. Do toho se vkládají ruličky s děrovaným papírem. Pak stačí založit ruce do klína, šlápnout do pedálů a nástroj se vám rozezní třeba řízným ragtimem.
„Je to v podstatě pneumatické piano, na které se dá hrát normálně, anebo pomocí šlapání těch měchů,“ dodává varhanář a sběratel Zdeněk Hromádka z Frýdku-Místku, který jednu pianolu, tedy jakýsi automatický klavír, má doma.
Podle informací z Wikipedie jde o předchůdce pozdějších jukeboxů, který byl využíván především v 19. století. Více se o pianole dovíte v audio záznamu rozhovoru, který je doplněn o hudební ukázky (viz odkaz v úvodu ‚Poslechněte si celý rozhovor‘).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.