Po plamenném projevu Hitlera došlo v Habartově k násilnému běsnění. Incident bývá někdy symbolicky označován za první bitvu druhé světové války
V září 1938 se v Norimberku konal sjezd NSDAP – nacistické strany, která ve 30. letech 20. století ovládla Německo.
Na závěr sjezdu vystoupil Adolf Hitler s plamenným projevem, který odstartoval povstání sudetských Němců v československém pohraničí. Násilné střety měly nejdramatičtější průběh na dnešním Sokolovsku. Jejich symbolem se stal takzvaný Habartovský incident.
Henleinovci z této obce 13. září 1938 zaútočili na poštu, kde zajali českou úřednici Růženu Pardusovou. Věděli, že je manželkou místního četníka, a tak ji vzali jako rukojmí. Zfanatizovaná henleinovská bojůvka se následně vydala na četnickou stanici, kde se strhla přestřelka. Zemřel při ní velitel četníků Jan Koukol a několik útočníků. Před stanicí pak začal lynč svázané Růženy Pardusové. Při pokusu osvobodit svou ženu byl strážmistr Jan Pardus také vážně zraněn.
Násilné běsnění v Habartově skončilo až po příjezdu posil, které musely nejprve obsazenou četnickou stanici dobýt. Po Habartovském incidentu zůstali mrtví 4 Češi a 4 sudetští Němci. I když se celá událost odehrála v září 1938, bývá někdy symbolicky označována za první bitvu druhé světové války, která fakticky začala až o rok později.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
