Po sklizni je třeba zahrádku připravit na zimu. Využít můžete i zelené hnojivo
Je konec října, ovoce a zelenina jsou už určitě zpracované nebo uložené ve sklepích, a je třeba zahrádku připravit k zimnímu odpočinku. Co všechno je třeba udělat? Zajeli jsme se podívat do zahrádkářské kolonie na okraji Žďáru nad Sázavou na Vysočině.
Léto i začátek podzimu byly letos neobvykle teplé a zahrádkářům to často prodloužilo sezónu. „Ve skleníku mám ještě papriky, nasadil jsem na konci srpna podruhé okurky,“ říká předseda žďárské pobočky svazu zahrádkářů Milan Andrýsek. Okurky mu dokonce ještě v říjnu kvetou. Neusíná ale na vavřínech, a zahradu na zimu připravuje.
Po sklizni je třeba záhony zrýt a zapravit do země hnůj. Často se používá zelené hnojení, což je vysetí například jetele, vikve nebo hořčice. Když naroste dostatečné množství zelené masy, zapraví se do země. „Je to výhodné. Nahrazuje hnůj, protože v dnešní době je skoro problém sehnat klasický hnůj,“ vysvětluje Milan Andrýsek.
Na podzim je také čas zasadit podzimní cibuli sazečku a česnek. „Cibule naroste brzy na jaře, dá se v květnu sklízet,“ říká zahrádkář a ukazuje k záhonu zasázených jahod. „Někdo dává pod fólii, já kombinuji. Je dobré posypat malou vrstvou slámy.“ To je ostatně dobré použít i u česneku a cibule. Poslechněte si v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
