Po trati Lipník – Bohumín se jezdí už 170 let. Co zůstalo po zahájení provozu?

6. červenec 2017
Původní výpravní budova nádraží Ostrava-Svinov, dnes zázemí pro provoz dráhy

C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Tak zněl oficiální název úplně první železnice, která vznikla na území Moravskoslezského kraje. Vedla z Vídně až do Polska a jezdit se na ní začalo v roce 1847. Z prvních let provozu do současnosti se dochovalo jen pár staveb v upravené podobě.

Jsme na nádraží v Ostravě-Svinově, vedle mě je památkářka Alena Borovcová. My ale stojíme před jinou budovou, než tou kterou teď používají cestující. Proč vlastně jsme vedle u té vedlejší budovy?

Ta budova je zajímavá tím, že vlastně uvnitř je schovaná úplně první výpravní budova z roku 1847. A v podstatě tvarově ještě nám ji připomíná stále valbová střecha. Je nižší než ta stávající, ve které je dnes umístěn vestibul. Budova už rozměrově neodpovídá původnímu stavu, protože v 70. letech 19. století byla prodlužována po obou stranách. Ale pro nás je zajímavá tím, že v sobě skrývala vodárnu, která nestála samostatně, ale byla umístěna na krajní ose této budovy. Teprve později se začaly stavět samostatné budovy vodáren, které byly umístěny většinou naproti za kolejištěm od výpravní budovy.

Jsme v Ostravě. Je tady ještě něco, co připomíná tu původní dobu před těmi 170 lety, kdy ta dráha vznikla?

Když nemluvíme přímo o Ostravsku, tak musíme zmínit výpravní budovu v Bohumíně, která je taky památkově chráněná. Taky prezentuje etapu těch historických nebo historizujících reprezentativních výpravních budov. I když budova v Bohumíně vlastně vznikla několikerým rozšiřováním původní stavby architekta Karla Hummela v roce 1904.

Jinak máme samozřejmě na území Ostravy další stavby, které jsou památkově chráněné a které patří vlastně ke stavební produkci Severní dráhy císaře Ferdinanda. A k té patří například budova Ostrava-střed. Potom tady máme ještě nádraží báňské dráhy.

Nádražní budova v Jistebníku je dokladem rozšiřování provozu na trati

S Alenou Borovcovou jsme se přesunuli do Jistebníku. Stojíme před nádražní budovou...

Tato budova byla postavena podle typizovaného projektu z režného cihelného zdiva. A právě stavby z režného cihelného zdiva nám indikují období, kdy Severní dráha císaře Ferdinanda zřizovala na celé trati další zastávky a stavěla i lokální trati, které připojovala k nádražím, ze kterých se později stávala nádraží uzlová.

Takovým příkladem je například stanice Suchdol nad Odrou, z kterého odbočuje místní trať do Fulneka a do Budišova nad Budišovkou. Pro tyto lokální trati a pro nově zřizované zastávky je právě typické režné zdivo, cihelné, neomítané.

Památkářka Alena Borovcová a její kniha Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda
  • Životní styl
  • Publicistika
  • historie
  • architektura
  • železnice
  • Ostravsko