Post Bellum natáčí vzpomínky lidí na Hlučínsku. Muži tam museli k wehrmachtu

Ludgarda Plačková je z Hati a má osmdesát sedm roků. I když celý život žije na jednom místě, státní příslušnost se jí změnila několikrát.

„Narodila jsem se za republiky, v roce 29. V roce 38 jsme přišli k Německu a po 45. Jsme zase přešli k Česku. Kde jsem se narodila, tam žiji dodnes. Tam jsem prožívala špatné i zlé věci,“ říká paní Ludgarda.

Post Bellum zaznamenává vzpomínky lidí na významné události 20. století. Na Hlučínsku si nyní vybralo asi deset starých pamětníků. Vyprávějí mimo jiné o letech, kdy patřili k hitlerovskému Německu.

Podle ředitele sdružení Mikuláše Kroupy jsou jejich výpovědi mimořádně cenné. „Jsou výjimeční, mohou podat trochu jiný pohled na 20. století.“

Pamětníci se střídají v mobilním studiu v Muzeu Hlučínska. Při rozhovoru sedí ve speciálním stanu, ve kterém jsou schované dvě kamery.

„Hlavní centrální kamera natáčí přes polopropustné zrcadlo. Pamětník vidí toho, kdo s ním vede rozhovor. Většina lidí je z toho na začátku trochu rozpačitá, ale když se posadí, soustředí se, úplně zapomenou okolí vnímat. A o to nám šlo,“ dodává kameraman Robert Portl.

Natočená videa budou zveřejněna na portálu Post Bella Paměť národa.